Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Dokonale upečený bůček začíná u dobře zvoleného kusu masa.
Zdroj: Toprecepty

Pečený bůček je na přípravu celkem jednoduché jídlo, ale výsledek závisí hlavně na kvalitě masa. Pokud sáhnete po nevhodném kusu, žádné koření ani dlouhé pečení vám nepomůže. S našimi tipy vyberete takový bůček, že pečínka bude měkká a zároveň křupavá.

Kde hledat nejvhodnější část bůčku

Nejlepší pečínka vznikne z masa ve střední části mezi žebry a horní částí u kůže. Spodní žebrová část bývá víc prorostlá, horní zase „nezdravě“ libová. Pokud máte možnost výběru přímo u řezníka, nebojte se přesně popsat, co chcete: „bůček na pečení, rovný kus, prorostlý půl na půl“. Většina řezníků takové zadání zná a vybere odpovídající plát bez zbytečných záhybů. Rovný tvar je důležitý i kvůli rovnoměrnému propečení – křivé kusy se kroutí a některé části pak vyschnou dřív než jiné.

Rozhoduje i celková tloušťka. Kus vysoký tři až pět centimetrů představuje ideální kompromis mezi rychlostí pečení a výslednou strukturou. V tenkém plátu se tuk odpaří příliš rychle, u přerostlého bloku trvá dlouho, než teplo pronikne do středu, což vede k nerovnoměrnému propečení.

Jak poznat kvalitní maso

Vzhled bůčku napoví víc než etiketa. Libová část by měla být růžová až lehce červená, nikoli šedivá nebo flekatá. Tuk má být pevný, bílý a bez výraznějšího aroma. Mazlavý nebo nažloutlý tuk ukazuje na starší či nevhodně skladovaný kus. Sledujte také tloušťku jednotlivých vrstev – neměly by být rozmazané ani slité do jedné masy.

Jemné a pravidelné mramorování naznačuje, že zvíře nebylo vykrmeno příliš rychle a maso se bude chovat předvídatelně i při vysokých teplotách. Dobré znamení je také mírná pružnost. Pokud bůček při lehkém stlačení prstem reaguje a vrátí se zpět, má dostatečně soudržná vlákna. Příliš měkký a rozbředlý kus často vzniká z přemraženého masa a po upečení se rozpadne.

Proč poměr 1:1 funguje 

Tuk se během pečení bůčku postupně rozpouští a přirozeně proniká do libové vrstvy. Díky tomu maso nevyschne ani při delší době v troubě, ale zároveň neztratí tvar. Příliš libový bůček se po upečení změní v tuhou kostku bez chuti, zatímco přehnaně prorostlý kus se rozpadne a bude připomínat mazlavou pěnu.

Ideální poměr 1:1 vytváří stabilní strukturu, která zároveň zůstává šťavnatá. Pokud se vrstvy tuku a masa střídají rovnoměrně po celé ploše, máte jistotu, že při pečení nenastanou žádná překvapení.

Kůže – ano, nebo ne?

Kůže není jen dekorace. Při pečení funguje jako přirozená izolace, která pomáhá udržet tuk uvnitř masa. Pokud plánujete křupavou krustu, kůži ponechte a před pečením ji nařežte do mřížky, aby se rovnoměrně propekla. Musí být ale čistá, bez štětin a ideálně co nejhladší.

Pokud preferujete měkkou úpravu bůčku nebo plánujete roládu, lze kůži odstranit, ale počítejte s tím, že bůček bez ní bývá méně soudržný a snadněji se rozpadá při krájení. Většina klasických receptů vychází z varianty s kůží, protože zachovává typickou chuť i vzhled pečeného bůčku tak, jak ho máme rádi. 

Recepty k tomuto článku

Naposledy jste si prohlédli