Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší: Lidové pranostiky na prosinec napoví, jaký bude příští rok

Když na Mikuláše prší, zima lidi hodně zkruší

Počasí dříve zcela určovalo úrodu a tím buď hojnost nebo hlad. V zimních měsících rozhodovalo často i o přežití. Dlouhé a kruté mrazy nebo hodně sněhu rychle ztenčovaly zásobu dřeva. Dnes stačí otočit hlavicí na elektrickém topení, uvařit si vodu na čaj v rychlovarné konvici nebo si napustit horkou vanu a je nám zase dobře a teplo. Přesto nám pranostiky mohou hodně napovědět o tom, co můžeme v prosinci a dalších měsících očekávat.

Dobrou úrodu můžeme předpovídat z různých přírodních jevů:

• z mrazu: „Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.“
• z dobré viditelnosti Mléčné dráhy: „Mléčná dráha v prosinci jasná, bude v příštím roce úroda krásná.“
• z větrného počasí na sv. Štěpána (2. svátek vánoční): „Když svatý Štěpán vyfouká bláto, bude pěkné jaro i léto.“

Naopak pokud v prosinci prší a je teplo, bude nejspíš pršet celý rok:
„Je-li prosinec blátivý, celý rok bude deštivý.“ A pokud k tomu ještě hřmí, můžeme očekávat v dalším roce pořádný vichr: „Hřmění v prosinci zvěstuje silné větry v příštím roce.“

Pranostiky pojící se se Štědrým dnem vyhoví milovníkům zimy i tepla: Zelené „Vánoce – bílé Velikonoce. „Lepší Vánoce tekuté než třeskuté.“ A pokud stále nevíte, jak tedy bude, bedlivě sledujte, kdo vám chodí po zahradě: „Přichází-li zajíc již v prosinci do zahrady, nastane tuhá zima.“

Po svaté Baruši střez nosu a uší

Ač z výše uvedeného vyplývá, že Vánoce mohou být bílé i na blátě, s teplotami hluboko pod nulou i snesitelně nad, pranostiky na dny svatých v první polovině prosince dávají jasný návod na to, jak zůstat v zimním období zdraví.

4. 12. – „Po svaté Baruši střez nosu a uší.“ – Nachystejte si šály, čepice a rukavice a zásobte se dostatkem čaje, sušených šípků nebo čerstvého zázvoru a medu, abyste se zahřáli po příchodu zvenku.

13. 12. – „Svatá Lucie noci upije, ale dne nepřidá.“ – Dříve chodily na obchůzky Lucky a strašily děti, aby je udržely doma za krátkých chladných dní, protože zima stále trvá a stmívá se brzy. Upéct si ale můžete třeba tradiční švédské pečivo Lussekatter a k tomu si dát Glögg nebo náš český svařák.

16. 12. – „O svaté Albíně schovej se do síně.“– Zůstávat doma není lenost, ale projev zdravého rozumu. Není náhodou, že se v tomto období peče cukroví a nejvíce nás zahřejí jídla z jednoho pekáčku, třeba bramborový grenadýr.

17. 12. – „O svatém Lazaru utěsni stodolu.“– Zima přituhuje a je třeba zajistit teplo a sucho zásobám. Zkoukněte svůj sklep či spíž, že je všechno v pořádku a venkovní chlad a vlhkost příliš nerozkolísávají podmínky uvnitř, což by mohlo vést ke zkažení uskladněných brambor, jablek či kořenové zeleniny.

21. 12. – „Na svatého Tomáše zima se rozpáše.“ – Není náhodou, že na tento den připadá i zimní slunovrat, kdy je nejkratší den v roce a nejdelší noc a nastává astronomická zima. Bývá chladno, lezavo a často toužíme jen po jediném – zůstat doma a zahřát se pořádnou, silnou slepičí polévkou nebo hovězím vývarem.

23. 12. – „Svatá Viktorie obrázky na okna ryje.“ – V mrazu je nejrozumnější zůstat doma a hezky dokončit přípravy na Štědrý den. Třeba napéct vánočku a umíchat bramborový salát.

Na Štědrý večer hvězdičky, ponesou vajíčka slepičky

V období dlouhých, tmavých nocí a krátkých dní je jakékoliv světlo vítané. Hvězdy a napadaný sníh dokážou noční krajinu krásně rozzářit a závěje jí dodávají přes den příjemnou měkkost. A značí to také úrodu:

• „Když Vánoce obílí stromy sněhem, tak je posype jaro květem.“
• „Padá-li na Štědrý den večer sníh, urodí se mnoho chmele a vína.“
• „Padá-li na Boží hod vánoční sníh, hodně obilí bude na polích.“

A pokud prší, nezoufejte. Na Mikuláše (6. 12.) to znamená, že bude hodně hrachu. Nesmí však foukat, vítr na Štědrý den značí malou úrodu, na Štěpána málo vína: „Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.“

Naštěstí ale „Na Štěpána není pána,“ a to znamená jediné – koledu, kdy se dříve chodilo koledovat a jedinkrát v roce bylo možné navštívit všechna stavení bez ohledu na společenské postavení. Možná z té doby máme zvyk setkávání širokých rodin nad svatoštěpánskou pečení.

O Silvestru a konci roku se lidové pranostiky nijak nezmiňují, ale radost z hezkého večera na Nový rok zkazit dokážou: „Jsou-li červánky v novoroční den, přinesou jistě samou slotu jen.“ Ale jak víme, počasí je vrtošivé a i na něj jsou lidová moudra někdy krátká.

Zdroje informací:
A. Müllerová: Velká kniha českých pranostik
S. Kovářová: Pranostiky pro každý den
K. Winterová: Zábavní kalendář pro rok 2025