Žalud-li do Michala dozrává, krutá zima brzo nastává. Co podle našich předků prozradí zářijové počasí

Pranostiky pro září

Když se počasí vydaří, je září jedním z nejkrásnějších měsíců roku, občas ale dokáže i potrápit. Hospodáři a zemědělci vždy řešili a řeší dokončení sklizně a zajímají se o předpověď podzimu, který už o sobě pomalu dává vědět. Kromě toho je zajímá, kolik a v jaké kvalitě toho sklidí a jaká bude zima.

Září přináší sklizeň jablek, hrušek, švestek i vína a příroda připomíná, že s podzimem a zimou už je třeba počítat. Proto i v září předkové sledovali teploty, déšť, mlhy a bouřky a podle nich odhadovali počasí v dalších měsících, aby se na ně mohli připravit.

Co nám zářijové pranostiky říkají nejčastěji?

Důležitost teplého počasí zachycuje jednoduchá pranostika: „Teplé září – dobře se ovoci i vínu daří.“ Teplé a slunečné dny byly v tomto období vítané hlavně tam, kde úroda ještě potřebovala dozrát.

Září ale nebylo jen o sklizni, ale také o plánech na další sezonu. Hospodáři už ji rozmýšleli a vysévali ozimy. Velká část zářijových pranostik se točí kolem dvou protikladů – slunce, které pomáhá dozrávat ovoci a vínu, a vláhy důležité pro pole. O tom svědčí i následující pranostiky.

„Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.“
„Po hojných deštích v září osení zimní se podaří.“

Pranostiky tím ukazují, jak rozdílné potřeby mají jednotlivé plodiny a že zatímco pro jednu je vlhko výhodou, pro druhou je vhodnější zase sušší a teplejší počasí.

Proč se září tolik spojuje s vínem?

K září tradičně patří vinobraní, které probíhá nejen na Moravě, ale i v Čechách. Teplé a slunečné dny umožňují hroznům pokračovat v dozrávání, zatímco vytrvalý déšť může dobu sklizně zkomplikovat.

Připomínkou čekání vinařů na ten správný moment je i následující pranostika: „Září víno vaří a co nedovaří, říjen dopeče.“ 

Co měly napovědět zářijové mlhy a vlhkost?

Spousta pranostik se týkala i deštivého září. „Podzimek bohatý na mlhu věští v zimě mnoho sněhu.“ Tato pranostika ukazuje, že i podle takového průběhu počasí se naši předkové snažili odhadnout, co přinesou další týdny a měsíce. Mlhy a hlavně vlhkost v půdě se také prolínají s oblíbenou činností – sběrem hub. Předkové třeba říkali: 

„Jsou-li v září noci i jasné i suchy, nebude po houbách ani potuchy.“

„Když je vlhko i v září, v lesích se houbám daří.“

Podobné pranostiky ukazují, kterých jevů si lidé všímali a snažili se mezi nimi hledat souvislosti.

Houby

Houby, kam se podíváš Houbaření patří k jedné z nejoblíbenějších činností Čechů. A není divu; projít se po lese a nasbírat košík dobrot na smaženici nebo do bramboračky je přece skvělé! I přesto…

Které zářijové dny měly pro naše předky význam?

Už první zářijový den, který je zasvěcen svatému Jiljí, je plný pranostik. Vypovídají o tom, jaké počasí se očekává na podzim.

„Jaké počasí o svatém Jiljím, takové bývá celý podzim.“
„Jiljí jasný – podzim krásný.“
„Na svatého Jiljí jasno, je suchá jeseň. Když prší, čtyřicet dnů střecha nevyschne.“

Velké množství pranostik se pojí s koncem září. Významný je svátek svatého Václava (28. září) a právě ten býval spojován s dozrávající úrodou a příjemným podzimním počasím.

„Na svatého Václava pěkný den, přijde pohodlný podzimek.“
„Na svatého Václava každá pláňka dozrává.“
„Na Václava českého bývá vína nového.“
„Svatý Václav v slunci září, sklizeň řípy se vydaří.“

Na následující den, 29. září, připadá svátek svatého Michala. Pranostiky spojené s tímto dnem už často odkazují na následující období. „Jasný den na Michala – urodí se obilí a dobrý masopust.“

Předpověď počasí dnes raději necháme meteorologům, staré pranostiky nám ale stále připomínají pestrý rytmus přírody, zahrady a polí. 

Zdroje informací: Pranostiky.cz, Velká kniha českých pranostik (Plot, 2010)

Co můžeme sklízet v září? Podívejte se do naší fotogalerie.

Fotogalerie - Poklady přírody v září

Další 3 fotky

Ukázat 6 fotografií

Náš tip: Pokud se vám podaří najít nějaké houby, můžete si z nich připravit smaženici podle našeho videoreceptu.