Zapomenuté dušičkové zvyky. Kde se pekly polejvačky, co dělali sběrači dušiček a proč se házel chleba do ohně
1. 11. 2026 Historie a zajímavosti
První listopadové dny patří tradičně vzpomínkám na zemřelé. Našim předkům ale nestačilo jít jen na hřbitov. Věřili, že se duše zemřelých vracejí domů, a s tím se pojila řada zvyků a kulinárních tradic, které se v různých regionech lišily. Některými se můžeme inspirovat i dnes.
Zvyky našich předků
Na začátku listopadu následují hned po sobě dva významné dny. Slavnost Všech svatých, kdy se uctívali známí i neznámí světci a zemřelí, kteří se už dostali na nebesa, a Památka zesnulých, kdy si lidé připomínají své zemřelé blízké a duše dosud trpící v očistci. Dušičky se dřív nesly ve znamení představ, že v tento den se duše zemřelých mohou vrátit domů a odpočinout si od utrpení v očistci. Pojily se s nimi různé regionální zvyky a příprava tradičních jídel.
Dnes Dušičky znamenají především návštěvu hrobů našich předků spojenou s tichým rozjímáním. Stále je to ale příležitost setkat se s širší rodinou a dopřát si třeba něco dobrého k snědku, u čeho se hezky vypráví a vzpomíná. Na některé lidové obyčeje můžete navázat a připravit pro návštěvu třeba tradiční dušičkové pečivo.
Pečivo se peklo v každém kraji jiné
Zatímco ve všední dny se jídlo řídilo zásobami v komoře a možnostmi rodiny, na Dušičky se připravovaly pokrmy, které měly zvláštní význam. Mezi nimi vynikalo dušičkové pečivo, které se nepeklo jen pro rodinu, ale zejména pro koledníky, pro duše zemřelých a na rozdávání chudým. Nejtypičtější byly kynuté kosti svatých. V každém kraji se ale peklo něco jiného.
V jižních Čechách pekly hospodyně všesvaté rohlíky nebo všesvaté dušičky, a proto se neříkalo, že děti chodí po koledě, ale chodí po rohlíkách. Na Soběslavsku se připravovaly polejvačky neboli žemle z tmavší žitné nebo výražkové mouky. Rozdávaly se pak chudým před kostelem a koledníkům, protože tyto dobré skutky pomáhaly duším zemřelých.
Na Českokrumlovsku chystali až půl metru dlouhé rohlíky plněné mákem a povidly. Na Znojemsku a Mikulovsku byly typické kynuté štrycle neboli dušičkové pletenky, mazané máslem a sypané cukrovou drtí. První byly určené dětem a návštěvám, další pro rodinu.
Mohlo by vás zajímat
Sběrači dušiček měli důležitou úlohu
Kromě rohlíků a kynutých kostí svatých se pekly placky caletky ze žitné mouky plněné strouhanou řepou nebo se škvarky a mákem, krejcarové pečivo, puliny, bandury nebo kruchovky z tmavé mouky kruchovky (vysokovymleté, která obsahovala hodně povrchových částí zrn). V bohatších rodinách pekly hospodyně pro rodinu pečivo z lepší bílé mouky, na rozdávání z mouky tmavé.
Zajímavý zvyk pocházel z Frymburka, kde se v selských domácnostech pekly stovky malých bochníků, tzv. dušičkových vek, určených pro chudé. Ráno vyráželi sběrači dušiček, kteří je shromažďovali a následně chodili rozdávat potřebným.
Jídlo pro duše zemřelých
Charakteristickým rysem Dušiček bývala víra, že se duše vrátí domů. Proto se lidé připravovali stejně, jako kdyby měla přijít návštěva. Obyčejně se na stole večer nechaly zbytky jídla pro duše, ale například na Znojemsku byla tradice pokládat chléb pro duše na okno. V Pojizeří se dušičkové pečivo nosilo přímo na hrob.
Ve Slezsku plnily lampy máslem, ovšem nikoliv jako nabídka jídla, ale aby si mohly duše namazat rány z očistce. Ze stejného důvodu se nechávalo na stole studené mléko. A protože se věřilo, že utrpení zemřelých zmírňují modlitby živých, často se pečivo rozdávalo těm, kteří za něj slíbili modlitbu za zemřelého.
Zvláštní zvyk se týkal také ohně. Duším trpícím v očistci se pro úlevu do ohně házela mouka, drobky pečiva nebo kousek střídky chleba.
Co se vařilo na Dušičky
Kromě pečení pečiva na rozdávání se připravovaly i další tradiční pokrmy spojené s Dušičkami. V mnoha krajích se vařila černá polévka z masa a krve, kromě obvyklého chleba se pekly housky a rohlíky, připravovaly se obilné kaše se sušeným ovocem nebo buchty plněné mákem a povidly.
K tradičnímu jídlu patřily také medové placky, protože med byl odjakživa symbolem zdraví, hojnosti a dlouhého plodného života.
Čím se dnes inspirovat
Ačkoliv k některým zvykům se už vracet spíš nebudeme, můžeme na dušičkové tradice našich předků navázat a připravit rodině nebo návštěvě na Dušičky pohoštění inspirované dřívějšími lidovými obyčeji.
Můžete upéct tradiční kosti svatých z kynutého těsta, rohlíčky plněné mákem a povidly nebo medové lívance místo medových placek, dopřejte si čerstvě upečený chléb nebo ráno připravte ovesnou kaši s ovocem.
Zdroje informací: Kulturni-dejiny.slu.cz (I. Korbelářová a kol.: Kulinární dědictví Čech, Moravy a Slezska), Szm.cz, Ceskezvyky.cz, Rozhlas.cz
Témata
Recepty k tomuto článku
Mohlo by vás zajímat
Přečtěte si Zobrazit více
Přečtěte si Zobrazit více
Komentáře