Plesnivou část potraviny nestačí jen odkrojit. Nebezpečné látky mohou být i tam, kde nic nevidíte

Plíseň na potravinách v lednici i ve spíži

Nenajde se nikdo, kdo by s tím neměl zkušenost. I když se snažíte skladovat potraviny správně, občas se stane, že něco neuhlídáte. Zvlášť u potravin měkkých nebo obsahujících hodně vody. Typicky bývá problém s drobným ovocem, sýry, ořechy, marmeládami nebo jogurty. Často je plísní zasažena také zelenina nebo pečivo, zejména nesprávně skladované v igelitových sáčcích.

Plíseň může vypadat jako bílý povlak nebo prášek, zelená, případně zelenomodrá skvrna nebo šedý „kožíšek“. Někdy se může zaměňovat s hnilobou, která se projevuje u ovoce nebo zeleniny. Hniloba značí rozklad rostlinné tkáně a poznáte ji podle charakteristických hnědých, měkkých, až mokvavých míst na plodech.

Plíseň prorůstá rychle

Plíseň, kterou vidíte na povrchu potravin, je jen její malá část. Plísně jsou vlastně mikroskopické houby, které vytvářejí velmi rychle síť vláken. Tato síť prorůstá hluboko do potraviny zasažené plísní, zatímco z povrchu se uvolňují spory plísně, šířící se rychle do okolí. Hlavní potíž je ta, že spory plísně a síť vláken nejsou pouhýma očima viditelné. Na první pohled tedy nemůžete poznat, jak velká část potraviny je ve skutečnosti plísní zasažená.

Toxické potraviny

Plíseň není jen neestetická vada. Plísně totiž produkují nejrůznější mykotoxiny, což jsou toxické látky, které mají velmi nepříznivý účinek na lidské zdraví. Po konzumaci plesnivých potravin můžete pociťovat akutní potíže v podobě větších či menších nevolností nebo zvracení (v krajním případě akutní otravu), ale ještě větším rizikem jsou dlouhodobé účinky.

Mykotoxiny patří mezi karcinogenní látky, zejména podskupina aflatoxiny je silně rakovinotvorná. Tyto látky působí negativně zejména na ledviny, slinivku a játra a jejich dlouhodobá konzumace způsobuje chronické poškození jater a zvyšuje riziko vzniku rakoviny jater.

Zasažené potraviny nestačí odkrojit

Mykotoxiny se bohužel v plesnivé potravině šíří velmi rychle. Nestačí tedy odkrojit jen tu část, kde plíseň vidíte. Například u jahod, malin, borůvek, broskví nebo rajčat bývají ve velké míře zasažené i části, které zatím vypadají hezky, nejsou změklé ani jinak poškozené. Jejich konzumací ale do těla dostáváte jedovaté látky.

Jednorázové, výjimečné pozření třeba plesnivého rajčete takovým problémem není, horší to je, pokud byste toto praktikovali dlouhodobě. Toxiny postupně působí na střevní sliznici a orgány, ovlivňují imunitu a negativní účinky se hromadí.

Plesnivé potraviny vyhoďte

Státní zdravotní ústav proto vydal varování před pravidelnou konzumací plesnivých potravin a důrazně doporučuje potraviny zasažené plísní už nejíst a raději je vyhodit. Zdůrazňuje, že toxiny z plísní jsou termostabilní, takže je nezničíte ani důkladným vařením.

To se ukázalo v poslední době i na případu dětských bio ovocných kapsiček, kdy byl v jedné šarži zachycen zvýšený výskyt aflatoxinů a musely být stažené z trhu. Plesnivé, odkrojené ovoce proto nepoužívejte ani na vaření marmelád. Bát se naopak nemusíte oblíbených sýrů s modrou nebo bílou plísní. Ty se vyrábějí z nezávadných ušlechtilých plísní, procházejí přísnou kontrolou a jsou zdraví neškodné.

Fotogalerie - Co udělat z jablek, která se nehodí ke skladování?

Další 4 fotky

Ukázat 7 fotografií

Zdroje informací: Szu.gov.cz, Zdravotnickydenik.cz, Inverse.com, Who.int