Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Francouzský dezert
Zdroj: Pixabay, jirikraus

Bez sladké tečky se neobejde žádná slavnostnější příležitost a světoví mistři cukráři to samozřejmě vědí. Vyzkoušejte nejslavnější evropské dezerty, z nichž některé jsou velmi jednoduché a stačí na ně pár ingrediencí. Dáte přednost italské klasice, francouzské eleganci, nebo slavnému dortu od našich sousedů?

Jak vznikl dezert?

Původ slova dezert můžeme najít u těch nejpovolanějších. Pochází z francouzského „desservir“, což v překladu znamená „uklidit ze stolu“, tedy pokrm podávaný na úplný závěr menu. Pro každou zemi jsou typické jiné dezerty, samozřejmě v závislosti na lokálních surovinách i tradicích. Z obrovského množství možných sladkých teček jich však několik vyčnívá. Ty se staly tak slavnými, že zdomácněly i ve spoustě dalších zemí po celém světě. Které to jsou?

Článek z magazínu

Slovo dezert nepochází z Francie náhodou

Francouzi jsou mistři cukráři a na kontě světoznámých dezertů mají hned několik favoritů. Tím nejznámějším je čokoládový fondant, který sice není složitý na přípravu, ale je u něj klíčové načasování. Po rozkrojení z něj totiž musí vytéct nedopečené čokoládové těsto. Pokud se tak nestane, upekli jste pouze sušší buchtičku, jejíž chuť se nedá s pravým fondantem srovnat. Dezert se obvykle podává s ovocnou omáčkou, nejčastěji z malin, jahod nebo borůvek, jejíž kyselost je příjemným kontrastem ke sladké chuti.

Typické pro francouzskou kuchyni jsou i pestrobarevné makronky vyrobené z vaječných bílků, cukru, mandlové mouky a potravinářského barviva, plněné máslovým krémem.

Pod názvem crème brûlée se neskrývá nic jiného než žloutkový krém s karamelovou krustou na povrchu. Jedinou vychytávkou, kterou kromě zapékacích mističek potřebujete, je flambovací pistole, díky které se na povrchu vytvoří typická krusta.

Profiterole jsou křehké kuličky z odpalovaného těsta plněné žloutkovým krémem, šlehačkou nebo zmrzlinou, polité čokoládou či karamelem.

Ve výčtu světoznámých francouzských dezertů nesmí chybět Tarte Tatin neboli obrácený jablečný koláč. Tento dezert vznikl čistou náhodou, kdy jedna ze sester Tatinových připravovala tradiční jablečný koláč a místo těsta vyskládala do formy nejprve jablka. Těstem ovoce nakonec přikryla a utěsnila a tak vznikl skvělý koláč s karamelizovanými jablky, který se proslavil po celém světě.

Článek z magazínu

Italové neumí dokonale jen tiramisu

I když je nepečené tiramisu samozřejmě nejznámější italský moučník, místní cukrárny daly světu i další neméně lahodné dezerty.

Italská krémová zmrzlina (gelato) ze smetany a čerstvého ovoce, oříšků, karamelu nebo čokolády patří mezi ty nejlepší na světě a v Itálii je podávaná ve spoustě různých velikostech a ještě více příchutích.

Další smetanovou dobrotu italského původu najdete rovněž v cukrárnách po celém světě. Do panna cotty kromě vysokoprocentní smetany patří ještě želatina a cukr a podává se se studenou ovocnou omáčkou nebo karamelem.

Sicilské cannoli jsou křupavé trubičky plněné krémovou náplní z ricotty a sypané drcenými pistáciemi, čokoládou nebo kandovaným ovocem.

Velká Británie dala světu božský banánový koláč

I když typická kuchyně Velké Británie nemá nejlepší pověst, najdou se v ní dezerty, na které nedají dopustit ani jiné národy. Banoffee pie v sobě kombinuje banány, karamelizované slazené kondenzované mléko a šlehačku. Díky sladkosti karamelu a banánů už není třeba koláč více sladit.

I slavné Hot cross buns pochází z britské kuchyně. Sladké kořeněné bochánky se pečou na Velikonoce a typický kříž na povrchu symbolizuje ukřižování Krista.

Článek z magazínu

Rakousko ve slavných dezertech nezaostává

Pravděpodobně neexistuje kontinent, který by neznal a nemiloval Sacher dort. Kombinace čokolády, meruňkové marmelády a šlehačky kdysi učarovala i knížeti Metternichovi, pro kterého dort upekl teprve šestnáctiletý cukrářský učeň Franz Sacher.

Na slavný císařský trhanec si vystačíte se stejnými ingrediencemi jako na klasické palačinky. Ono totiž o palačinku skutečně jde, jen je povýšená o zkaramelizovaný cukr, rozinky, čerstvé ovoce a nadýchaná díky vyšlehaným bílkům.

Jablečný štrúdl sice v naší zemi zdomácněl, ale jeho původ najdeme právě u našich jižních sousedů.

Světoznámé Mozartovy koule nesou název jak jinak než po slavném hudebním skladateli. Původní receptura zahrnuje kuličku z pistáciového marcipánu obalenou nugátem a přelitou tmavou čokoládou.

Belgie je čokoládovou velmocí

Belgická čokoláda je jistě jednou z nejchutnějších na světě a čokoládové pralinky jsou typickým suvenýrem, bez kterého z této země neodjedete. Pořídíte je však v obchodech s čokoládou po celém světě.

A ještě na jednu pochoutku nedají dopustit miliony lidí na planetě. Belgické vafle potřené džemem, čokoládou nebo sirupem, zdobené šlehačkou a ovocem, jsou oblíbenou snídaní či dezertem nejen Evropanů.

Článek z magazínu

I Maďarsko má svého sladkého favorita

O Maďarských cukrářů pochází známý Dobošův dort neboli Doboška tvořený pláty piškotového těsta promazanými máslovým krémem s ozdobnou vrstvou přelitou karamelem navrchu.

Velmi sladké turecké dezerty

Přeslazenost je pro turecké dezerty typická, to ovšem nebránilo některým z nich získat si světový věhlas. Chalva (turecky helva) je cukerná hmota s praženými semínky a ořechy, která může být ochucena kakaem, vanilkou, čokoládou nebo různými esencemi. Helva je často kvůli vzhledu zaměňovaná za další typickou pochoutku – turecký med. Ten se však připravuje z cukru, medu, bílků, ořechů a vody.

Neméně slavným tureckým dezertem je baklava z filo těsta plněná drcenými oříšky a hojně slazená sirupem.

I Češi mají svůj světoznámý dezert

Typický český moučník, který by se proslavil ve světě, se nehledá snadno. Přece jen ale máme svého zástupce. Je jím tradiční český koláč s makovou, povidlovou či tvarohovou náplní. Za velkou louži, kde se těší velké oblibě a pořádají se tam přímo koláčové festivaly, se dostal před téměř 200 lety díky českým migrantům.

autorka kuchařek pro děti Pavla Šmikmátorová

„„Když to neděláš pořádně, nedělej to vůbec.““

Pavla Šmikmátorová je autorkou téměř desítky kuchařských knih zaměřených na děti. K jejím „srdcovkám“ patří kuchařky Mezinárodní mistr šéfkuchař a Víš, co jíš, ve kterých se zrcadlí její zájem o světovou kuchyni a zdravou výživu dětí. Máma malého „Otesánka“ ráda experimentuje v kuchyni a sleduje nové kulinářské trendy. 

 

 

Témata: dezert, sladkosti, cukrovinky, francouzská kuchyně, italská kuchyně

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Naše chalupářská
kuchařka

Nově v prodeji!

Koupit

Marie