Vánoce na vídeňském císařském dvoře: Po půstu se podávala ryba a salát z polníčku, císař musel mít „tafelspitz“ a Maura v košili

První stromeček v roce 1816

O Vánocích roku 1816 se v habsburském domě poprvé rozzářil vánoční strom. Císaře Františka I. totiž kouzlo vánočního stromku zaujalo natolik, že nařídil postavit vánoční strom v Hofburgu.

A jak tehdy Vánoce probíhaly? Po vánoční mši na vídeňském dvoře následovala společná večeře. Teprve v dalších letech letech začal Františkův vnuk císař František Josef I. o Vánocích přijímat a rozdávat dárky, jak později uvedla jeho dcera Marie Valerie. 

Rozpačitá atmosféra

O Vánocích se v císařské rodině vyprávěla spousta historek, ve kterých dominovala šetrnost Františka Josefa I. a jeho neschopnost vřelých vztahů s blízkými.

Skutečnost v císařské rodině však byla výrazně pochmurnější než se říkalo. Dcera císaře Marie Valerie si ve svých denících stěžuje na napjatou a rozpačitou atmosféru, kdy se císařská rodina každý rok scházela pod vánočním stromečkem, obklopena dvorními hodnostáři a personálem. 

Císař si přál dózu na sušenky

Vánoce byly jednou z mála příležitostí pro rodinu a personál proslulého spořivého císaře, který za normálních okolností jen stěží toleroval jakékoli výdaje k nákupu potřebných věcí pro domácnost. Koordinace ohledně vhodných darů pro císaře často vyžadovala velkou diplomatickou dovednost. Přání císaře byla překvapivě skromná: přál si plechové dózy pro skladování sucharů a sušenek.

Nejdřív byl adventní půst, pak kapr

Vídeňané však byli vždy vynalézaví a kreativní, pokud jde o postní pokrmy. Protože maso bylo církví zakázáno, lidé se uchýlili k rybám nebo dezertům. Speciality jako šneci, želva nebo třeba bobr a vydra vylepšily typické postní polévky, a to především u těch bohatších včetně císařské rodiny.

V té době byla vánoční mše v podstatě středobodem Vánoc, protože po ní končilo postní období. Mimochodem, z této doby pochází dodnes u nás i v Rakousku stále oblíbený štědrovečerní smažený kapr  – podával se s bramborami a s „​​​​vogerlsalat“  což byl salát připravovaný z polníčku. Běžný byl i kapr načerno.

Další dny se hodovalo

O dalších svátečních dnech 25. a 26. prosince se mohlo konečně hodovat. A tak na stole Habsburků bylo menu, o několika chodech. Jako předkrmy se servírovala husí játra či rostbíf, následovala polévka, většinou hovězí vývar.

Na první svátek vánoční coby hlavní chod dominovala drůbež, především krůta, husa a kachna, které se na vánočním jídelníčku objevily už v 19. století. Na Štěpána pak byla pečínka z divočáka.

František Josef I. tak miloval hovězí maso, že na žádném slavnostním menu nesměla chybět „tafelspitz“, vařená hovězí květová špička se zeleninou.  

Sladká tečka nakonec

Nesmíme zapomenout na dezerty a moučníky. Na stole byl pochopitelně štrúdl, ale  často i pomerančový dort nebo ořechový koláč. V pozdějších letech nemohl chybět proslulý Sacher dort a drobné kousky cukroví.

Oblíbený byl tzv. Maur v košili, A napadlo by vás, že nešlo o žádnou exotiku, ale pouze o čokoládový dort bohatě zdobený šlehačkou?

Náš tip: Vláčný čokoládový dort si můžete upéct i podle našeho videoreceptu a také si ho ozdobit kopečkem šlehačky.

Zdroje informací:

geschichtewiki.wien.gv.at: Christbaum

kapuzinergruft.com/site/de: Imperiale Weihnachtenszeit

habsburger.net: Weihnachten im Kaiserhaus

schick-seitenblicke.at: Weihnachten und Festtagsgerichte in Wien – einst und jetzt (Teil 1)