Retro okénko: Kostkový cukr i barevný cukr bridž byly kdysi hity. Půlkilová krabice vyšla na 8 Kčs a děti z ní tajně ujídaly

Kostka cukru má i pomník

Cukr v kostkách je jedním z mnoha vynálezů, které jsme dali světu. Však si ho také pořádně vážíme, a to natolik, že je kostce cukru dokonce v místě, kde se zrodila, tedy v Dačicích, věnována expozice v místním muzeu a má tu i svůj pomník.

Sladké kostky jsou sice k dostání stále, ale v dobách, kdy si doma můžeme cukr normálně nabrat lžičkou podle své chuti a v kavárnách běžně dostaneme cukr v sáčku, už ho tolik není potřeba. V minulosti šlo ovšem o velmi oceňovaný vynález, který si dlouho uchovával svou popularitu. 

Cukr z Dačic

Je to již pěknou řádku let, co kostka cukru spatřila světlo světa úplně poprvé. Stalo se tak roku 1841, a to v dačickém cukrovaru, který dnes již neexistuje. Na počátku 19. století byl ale jedním z více než čtyř set cukrovarů, které u nás vyráběly cukr z cukrové řepy.

Rafinerie cukru v Dačicích byla první na Moravě, zajímavostí je, že zpočátku tu zpracovávali třtinový cukr, který se sem dovážel přes Vídeň z italského Terstu. V polovině 19. století už ale vyráběli cukr jen z cukrové řepy. Nejvíc ovšem místní cukrovar vstoupil do dějin právě tím, že zde jako v prvním cukrovaru na světě začali dělat cukr v kostkách. 

Za vše mohlo zranění

Jako mnoho podobných vynálezů i kostka cukru vznikla vlastně náhodou. V té době byl ředitelem cukrovaru Jakub Kryštof Rad. Cukr se tehdy prodával jen v homolích, které měřily klidně až 1,5 m, při výrobě se dlouho sušily, špatně se převážely a ještě při jejich sekání vznikala spousta odpadu.

Z homolí se cukr odsekával sekáčkem, ale protože byly poměrně tvrdé, šlo to ztěžka. A tak se stalo, že si jednoho dne roku 1841 manželka pana ředitele Juliana Radová při sekání homole poranila prst. Udeřila proto na svého manžela, ať vymyslí nějaké lepší řešení, u kterého nehrozí žádná zranění.

Praktičtější kostky

Vzhledem k tomu, že i ona sama se podílela na chodu místní výrobny kandovaného ovoce, cukrovinek a čokolády, údajně prý navrhla, že by se cukr mohl prodávat v praktičtějších kostkách.

Manžel nelenil a již o pár měsíců později před ni postavil malou krabičku s 350 bílými a červenými kostkami cukru. Svůj vynález si posléze nechal patentovat a roku 1843 získal privilegium k výrobě kostkového cukru v Dačicích. 

Převratný vynález

Cukr se brzy začal distribuovat i do Vídně, kde byl k sehnání jako „čajový cukr“ a prodával se tehdy za 50 krejcarů. Kostkový cukr vzbudil velký ohlas a brzy se začal dělat i v dalších evropských zemích, které si koupily patent na jeho výrobu. Původní kostkový cukr měl spíš tvar jakýchsi kvádříků o rozměrech 1,2 cm a 1,5 cm. Později různí výrobci přicházeli s různými tvary.

Barevné cukříky místo bonbonů

Za socialismu stávalo kilové balení tohoto cukru 8 Kčs, jak dokládají krabice z té doby. Velmi oblíbený byl tehdy i cukr bridž, jenž měl tvar znaků karet na bridž, což jsou srdce, káry, piky a kříže. Krabice o váze 500 g tehdy stála 6,50 Kčs.

Cukr bridž v pastelových barvách milovaly hlavně děti, které jej vyjídaly z cukřenky místo bonbonů.

Cukříky sice žádnou speciální chuť neměly, ale už jen barva vzbuzovala dojem, že cukr chutná třeba po jahodách. Však se také tento cukr podával při speciálních příležitostech a spousta lidí jej má spojený s nedělním posezením u kávičky s bábovkou.

Cukr bridž je k dostání stále, krabička o hmotnosti 500 g stojí kolem 30 Kč. Ale kupuje jej už asi jen málokdo. Přece jen, dávkování po lžičkách je přesnější. 

Náš tip: Cukr je základem karamelu, který si hodí do spousty dezertů. Připravit si jej můžete podle našeho receptu.