„Teplé září – ovoci se dobře daří.“ Naši předkové dobře věděli, že září je obdobím bohaté sklizně, na co se můžeme těšit?

Pranostiky na září

Září je měsícem přechodu mezi létem a podzimem. Astronomický podzim neboli podzimní rovnodennost letos nastane v pondělí 22. září ve 20:19 hodin. 

Dny se zkracují, rána bývají chladnější a příroda se pomalu začíná chystat na zimu. Naši předkové velmi sledovali, jak se příroda mění a co jednotlivé úkazy znamenají a své zkušenosti promítali do pranostik. Tyto lidové moudrosti měly napovědět, jaké bude počasí, úroda nebo celý nadcházející rok. V období, kdy se informace předávaly převážně ústně, fungovaly také jako pomyslný kompas, co je třeba kdy udělat. 

Září zahajuje podzim

„Babí léto – do vínka pohoda, do sudů hojnost.“ Teplé a suché září s jasnými dny bylo vždy považováno za dar z nebes. Ovoce, zelenina a hlavně hrozny mohly dozrát do plné sladkosti a zralosti, což zvyšovalo množství zásob na zimu. Vinaři se radovali z bohaté úrody a dobrého vína. 

„Podzim na strakaté kobyle jede.“ Září bývalo nevyzpytatelné (letos byl ovšem takový i srpen). Jeden den slunce, druhý den déšť. Proměnlivé počasí je pro tento měsíc typické, stejně jako skoky teplot. 

„Co srpen nedovařil, září nedosmaží.” Chladné počasí bez dostatku slunce v srpnu nezachrání ani slunečné září, plodiny nestihnou dozrát a úroda tak přijde vniveč. 

O počasí v zimě rozhoduje září

„Jaké je září, taký bude i leden.“ Podle počasí na sklonku léta usuzovali lidé na to, jaká bude zima. Teplé a suché září slibovalo mírný leden, naopak deštivé či studené září mělo přinést tuhou zimu.

„Bouřka v září – sníh v prosinci.“ Podzimní bouřky byly brány jako jistý signál, že sníh přijde brzy. Varovaly tak hospodáře, aby si pospíšili s polními pracemi. 

Hospodářství v září

„Je-li mnoho žaludů a bukvic, bude tuhá zima.“ Lesní plody prý ukazovaly, jak tvrdé podmínky čekají na zvířata i lidi.

„Teplé září – dobře se ovoci daří.“ Pokud bylo září slunečné, ovoce dozrávalo sladké a chutné.

„Na dešti v září rolníkovi velmi záleží.“ Déšť byl důležitý hlavně pro podzimní setbu, zároveň díky němu dozrávalo i ovoce a zelenina.

„Září víno vaří, říjen mačká hrozen,“ nebo také „Zářijový déšť polím potrava, zářijové spršky pro víno otrava.“ Výkyvy počasí dělaly vrásky hlavně vinařům, protože na pár týdnech na sklonku léta a na začátku podzimu záleželo jejich živobytí a výsledek jejich celoročního úsilí. Tento podzimní měsíc vždy patřil vínu. 

Podzimní

Podzim po parném létě přináší první chladné dny i deštivé počasí, které ale rozhodně není na škodu. Právě díky vlhku totiž v lesích raší houby. A Češi houbaření milují! Bedly, hříbky, babky - to…

Pranostiky s ohledem na svátky a svaté

1. září – sv. Jiljí
„Na Jiljí do zelí“ – čas, kdy se tradičně začalo se sklizní zelí.

8. září – Narození Panny Marie
„O Mariji narození končí léta prodloužení.“ Od tohoto dne se čekalo, že začne být znatelně chladněji, ale také se sklízelo zelí: „Matka Boží hlávku (zelí) složí.“

28. září – sv. Václav

Říkalo se: „Je-li na svatého Václava bouřka, bývá dlouho teplo,“ nebo také „Jaké mrazy před svatým Václavem, takové před svatodušními svátky.“ Jako svatodušní svátky se označují Letnice, které nastávají 50 dní po Velikonocích. 

29. září – sv. Michal (Michalské posvícení)
„Na svatého Michala přestává léto zcela.“ V tento den se definitivně loučíme s létem.

Náš tip: Mezi jídla, která si vychutnáváme na podzim, patří třeba pečená zelenina. Připravte si ji podle následujícího videoreceptu.

Zdroj: Adéla Müllerová: Velká kniha českých pranostik