Štědrovečerní a Velikonoční tabule 2019, 2020, 2021, 2022

Nemohu nikde koupit sušenou cibuli , jak to vypadá, kde to mají v obchodech? Hledala jsem v Kauflandu a Bille. Prodavačky na mně divně koukali, když sem se ptala!

MamlajdaD: No, sranda musí být !

Veronika.Hrozna: Máš naprostou pravdu, v tomto opravdu excelujeme. Ale četla jsem před časem, že u některých národů nejenže si nepotrpí na vtipy, ale oni se místo zasmání přímo urazí do hloubi duše. Nepochopím je! Hlavně prý některé státy v Jižní Americe. Za ten tvůj podařený vtip s vajíčkem by tě snad i ukamenovali, nebo přinejmenším by si přesdli k jinému stolu. A bylo by po srandě. Jsme určitě lepší!!!

MamlajdaD: Je něco na této planetě a přilehlém vesmíru, z čeho by si Češi neudělali srandu?

Veronika.Hrozna: No tedy to je fór! Za to máš jedničku s hvězdičkou!

MamlajdaD: Když si to psala , neměla jsi potuchu, jaký bude letošní trend ve zdobení vajíček, že jo! Tak se koukněte všichni !
Korona vejce, to je!

Ještě tedy něco k Velikonočním svátkům:
*Poslední velikonoční neděli se říká Boží hod velikonoční, protože končil půst.
*O Velikonočním pondělí se dodržuje starý zvyk chození na pomlázku.
Pomlázka (nářečně také tatar) se plete z vrbového proutí.
*Koledníkům se dávají kraslice, což jsou obarvená nebo malovaná vařená
vejce. Název kraslice vznikl podle červené - staroslovansky
krásné barvy.
*Dalším roztomilým velikonočním zvykem je obléknout si na Velikonoční
neděli něco nového, kdo tak neučiní, pokaká ho beránek.

BARVENÍ VAJEC PŘÍRODNÍMI BARVIVY
Většina surovin se najde doma ve spíži.
K sytě oranžovému zabarvení použijeme mrkev, hodí se rovněž slupky z červené cibule, které vaříme spolu s vejci ve vodě s octem nebo solí.
Žlutě vajíčka obarví odvar z kmínu nebo lipového květu nebo použijeme trochu šafránu.
Tmavohnědý odstín docílíme dubovou kůrou nebo dubovým listím či cibulovými slupkami.
Zlatohnědou barvu docílíme vařením vajec v cibulových slupkách nebo v odvaru z žitné kávy.
Z naklíčeného obilí je světlezelená barva, zelenou dosáhneme také z kopřiv nebo špenátu.
Z červeného zelí modrofialovou, z červené řepy růžovou až červenou, hnědé odstíny ze silného čaje.
Pro žádaný odstín barvy je třeba mít o něco silnější rostlinný vývar. Barvy je možné i navzájem míchat.
Vejce též zdobíme batikováním včelím voskem a následným obarvením zvolenou barvou (studenou).
Vněkterých krajích se vajíčka zdobí slámou (nejlepší je žitná nebo ječná. Slaměné motivy vyniknou nejlépe na tmavém podkladě.
Aby barva na vejcích dobře držela, musíme každé vejce před barvením omýt v teplé octové vodě a dobře osušit. Obarvená vejce odkládáme na hadřík a otáčíme jím, dokud neoschne.

BARVENÍ LÁTEK - některé barvy je možné použít i k obarvení vajíček.
Barvy se získávají ze stromů, rostlin, živočichů... Třeba černá se získává z olšové kůry nebo duběnek, hnědá z cibulových slupek, dubové kůry nebo šišek, zelená z listů černého bezu nebo špenátu, červená z červené řípy, višně nebo moruše, modrá z ostružin, bezinek, chrpy nebo červeného zelí, žlutá z lipových květů a listů, rebarborového kořene nebo kari, oranžová ze šafránu nebo mydlice lékařské.
Z plodů se udělá vývar v poměru 1 : 1. Ale rostliny musejí být sušené, jinak je účinek menší. Přidá se sůl, vinný kámen, roztok kamence hlinitodraselného (aby barvy lépe držely). Přadena se nechají v lázni tak dlouho, až dostanou požadovaný odstín. Pak se vymáchají ve vlažné octové vodě a může se tkát.

KVETOUCÍ POMLÁZKY - KLAUSOVKY
V době, kdy se stříhají ještě nevypučené forzithie, si vybereme tenké proutky, které uschováme v tmavém sklepě ve vlhkém písku (jako rouby). Týden před velikonocemi z nich oloupáme všechny pupeny a ponecháme jen ty na koncích v délce asi 3 cm. Pak z nich upleteme drobné pomlázky, které dáme do vázy a ony poslušně vykvetou právě na svátky. Vypadá to půvabně, když na konci maličké pomlázky září žlutý chochol květů. Pomlázky pak buď necháme ve váze, nebo je zapícháme do květináčů, také se dobře vyjímají ve středovém otvoru velikonoční bábovky, fantazii se meze nekladou. Po velikonocích je můžeme zasadit do zeminy a nechat růst.

"VLASATÁ" VAJÍČKA - KLAUSOVKY
Jako základ se hodí keramické kruhové krmítko pro zvířata, které můžeme koupit v obchodě s chovatelskými potřebami za přijatelnou cenu. Krmítko je těžké, takže nehrozí snadné zvrhnutí či shození, má hnědou glazuru, trochu světleji duhovanou, což působí pěkně. Na dno krmítka dáme slabou vrstvu drenáže (střípky ze starých rozbitých květináčů nebo drobné kamínky) a zasypeme běžnou kupovanou zeminou. Zasejeme řeřichu, která nám v krátké době vytvoří zelený kobereček. Pak si připravíme pouky - vyfouknutá vajíčka. Tupější špičku skořápky asi do jedné třetiny zubatě olámeme a vnitřek naplníme také zeminou a to až ke kraji. Do těchto vajíčkových "květináčků" zasadíme žito (koupíme v semenářství). Je hezké předem obarvit vyfouklá vajíčka třeba na červeno, žluto apod. Žito zakrátko vzejde a vytvoří na vršcích vajíček zelené "vlasy ostříhané na ježka". Misku přizdobíme proutkem kočičky a jehnědy a dekorace je hotová.
Všem přeji hodně zdaru!

MamlajdaD: Myslím, že přírodní barvení vajíček by mohlo inspirovat, sama barvím cibulovou slupkou a mažu kůží ze slaniny.
Velikonoční ozdoby v bytě a domě, by určitě byly přivítány i s obrázky , také jako část české národní tradice.

Veronika.Hrozna: Velký dík za přijetí mého příspevku, měla jsem obavu, že se to nebude líbit. Jsem moc ráda, že jsem uspěla. Ještě mám jeden miničláneček o jarních zvycích ve staré Číně, jímž někteří přisuzují tradici vaření vajíček na Velikonoce! Myslíš, že by to někoho zajímalo? Nebo nějaké jiné velikonoční zvyky? Mám návody na barvení kraslic přírodními barvami, ale toho je plný web, ale dva návody na velikonoční výzdobu bytu, které se mi líbí, bych přidala, třeba někoho inspirují. I když to asi někteří znají. Přeji moc zdravíčka!

MamlajdaD: To je krása, to je krása! Vyrazila jsi mi dech, takhle po ránu ! Nádhera!

STARÉ KOLEDY:

KOLEDA I.
Velkonočko milá, kdes tak dlouho byla?
U studánky, u hlubánky, ruce nohy myla,
čtyry funty, dvě vědruňky mýdla vymydlila.
Klíčnice z nebe, my prosíme tebe,
rač nám otevříti, až budeme mříti!
A ta paní kuchařka, ukradla nám kus těsta,
zaběhla s ním do města, prodala ho za tři sta.
Panímámo z louky, dejte okřín mouky,
pár vajíček od slepiček, žličku másla od kraviček.
Panímámo z polí, dejte prosím soli,
pět vajíček nebo šest a kus másla jako pěst,
však se hodí všechno snězt!
(Z Moravy)

KOLEDA II.
Už jsme ten půst odbyli,
velkonoc se dočkali.
Bude už čtvrtek Zelený,
bude beránek pečený,
budeme jíst jidáše,
s medem kousek kaše
a tři lžičky medu
vezmem proti jedu.
(Z Čech)

KOLEDA III.
Hody, hody, do provody, dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý
slepička vám snese jiný!
Za kamny v koutku, na vrbovým proutku,
proutek se ohýbá, vajíčko se kolíbá,
proutek se zláme, slepička z něj spadne.
Vajíčko se odkulí do strejčkovy stodoly,
vajíčko křáp, slepička kdák,
panímámo, máte mi ho dát!
(Od Prahy)

KOLEDA IV.
Komu vajíčko daruju, toho upřímně miluju.
Komu vajíčko dám, toho ráda mám.
To vajíčko malovaný je od srdce darovaný.
Leť, vajíčko, dolinú, pozdrav moju rodinu!
V malovaném vajíčku posílám ti hubičku.
V tom vajíčku zpívá kohútek,
co vyžene všecek zármutek.
Koukej se, vajíčko, přes potůček,
mému synečkovi na stoleček.
Koulej se, vajíčko, vesele,
ať se můj Janíček zasměje.
Na to vajíčko pište slovíčko,
ať se zaraduje muje srdíčko.
Kdo chce všecko vědět,
musí rok na tomto vajíčku sedět.
(Z Moravy)

Symbolika velikonočního mazance - bochánku: Jeho kruhový tvar symbolizuje slunce, jde o starý pohanský - předkřesťanský zvyk, kdy se slunce uctívalo jako božstvo. Křesťanské náboženství převzalo více prastarých zvyků.

TOHLE BY TU ASI TAKY NEMĚLO CHYBĚT:

VELIKONOCE
Čtyřicetidenní půst před velikonocemi začínal Popeleční středou (středa před Černou nedělí) a končil Bílou sobotou. Neděle se do toho nepočítají, to se půst nedržel. Na děti se toto nařízení příliš nevztahovalo. Délka tohoto půstu je odvozena od doby pobytu Ježíše Krista na poušti. Dříve bylo v tomto období zakázáno i svatební veselí. Po tomto půstu následuje období masopustního veselí.

ŠEST POSTNÍCH PŘEDVELIKONOČNÍCH NEDĚL

ČERNÁ NEDĚLE - první postní neděle, nazývaná také Pučálka nebo Liščí neděle. Ženy se v tento den oblékaly na znamení smutku do černého, snad ze stesku po masopustním veselí. Pučálka se jí říkalo v krajích, kde se jídal pokrm z napučeného hrachu a Liščí tam, kde maminky v noci rozvěsily na stromy upečené preclíky. Děti je tam ráno hledaly s tím, že je tam zanechala v noci liška.

PRAŽNÁ NEDĚLE - druhá postní neděle má jméno podle pokrmu z praženého obilí.

KÝCHAVNÁ NEDĚLE - třetí postní neděle. Věřilo se, že kdo kolikrát za tento den kýchne, tolik let bude živ.

DRUŽEBNÁ NEDELE - čtvrtá postní neděle, nazývaná také Středopostní. Družba o ní chodil se ženichem na námluvy. Někde se připravovaly koláče zvané družebnice.

SMRTNÁ NEDĚLE - pátá postní neděle, zvaná též Smrtelná či Černá. Tuto neděli se vynášela smrtka a na Bydžovsku dávali za okno len, aby ten rok nikdo neumžel. V některých krajích se přinášelo do vsi léto.

KVĚTNÁ NEDĚLE - šestá postní neděle, zvaná též Květnice. V tento den světil kněz kvetoucí ratolesti (většinou kočičky), které pak chránily stavení před neštěstím, nosily se na pole pro zajištění bohaté úrody, nebo se pykaly proti bolení v krku.

TÝDEN VELIKONOČNÍ (PAŠIJOVÝ)

MODRÉ PONDĚLÍ - začátek Pašijového týdne (po Květné neděli)

ŠKAREDÁ STŘEDA - uklízením vynášíme z domu zimu. V tento den se nesměl nikdo mračit, aby se nemračily všechny středy v roce. Vymetaly se komíny a hospodyně pekly jidáše - pečivo z kynutého těsta.

ZELENÝ ČTVRTEK - zvony odlétají do Říma (při odpolední mši umlká jejich zvuk). Dodržoval se přísný půst - jedla se jen zelenina. Večer pak (podle Poslední večeře Páně) při slavnostní mši umlkly náhle varhany i zvony a znovu se rozezněly až na Bílou sobotu. Při posledním zvonění se mělo zacinkat hmoždířem, aby hmyz opustil stavení. Kdo cinkal penězi, měl jich po celý rok dostatek. Proti čarodějnicím se doporučovalo vykropit celý dům svěcenou vodou z nového hrnečku věchýtkem slámy.

VELKÝ PÁTEK - dodržuje se přísný půst. Nesmělo se pracovat na poli, nedoporučovalo se něco komukoli půjčovat, protože vrácený předmět byl očarován. Hodně se předlo, protože nitě upředené tento den měly ochranitelskou moc.

BÍLÁ SOBOTA - slavnost Vzkříšení, zvony se vracejí z Říma (Vzkříšení Ježíše Krista). Za trám se zasouval vychladlý oharek, aby se stavení ochránilo před vyhořením. Před východem slunce se pro zdraví omývali lidé v přírodě. Pekly se mazance.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ (neděle) - Podávají se tradiční mazance, které je potřeba zadělat a péct na Bílou sobotu. Zdobily se vajíčka.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ - symbolem je vejce a pomlázka. Vejce-znak rodícího se života, pomlázka z prutů prý
má blahodárný vliv na všechny ženy a dívky, které jí "okusí". Budou prý po celý rok svěží a veselé.

PROČ SE MAZANEC TAK JMENUJE?
Podle zmínky ve wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mazanec (vyňato z knihy: Magdalena Beranová – Jídlo a pití v pravěku a ve středověku)
„Jako mazanec se kdysi označoval i koláč z krajíčků sušeného chleba, který se pak namočil do vína a prokládal se makovou či mandlovou kaší.“ Se dá usuzovat, že by název mohl pocházet už ze středověku, třeba proto, že při tehdejším způsobu úpravy velikonočního mazance název vznikl prokládáním kaší – kaše se spíše maže, než prokládá, že? Takže z toho mohl vzniknout název mazanec.

Nebo také proto, že se ve středověku pekl mazanec bez cukru (cukr ještě nebyl známý), tak si ho lidé – hlavně movitější – mazali medem?

Ale nejpravděpodobnější je následující vysvětlení:
Tato možnost je popsaná v článku: https://www.reflex.cz/clanek/jidlo-a-piti/85950/ma... tímto způsobem:
Mazanec patří mezi nejstarší obřadní pečivo u nás. Prosadil se jako jeden ze symbolů velikonočních svátků. Jeho název nejspíše vznikl zkrácením výrazu pomazanec, což se vztahuje jak k tomu, že je třeba těsto před pečením důkladně pomazat vejci, ale odkazuje to i k tradičnímu posvěcování velikonočních pokrmů v kostele. „Bochánek neboli mazanec musí žlutými vejci svítit jako sluníčko a musí být také žloutkem a tukem pěkně pomazaný,“ píše Kamila Skopová v knize Hody, půsty, masopusty.

A to také podporuje zmínka v článku https://www.pecenevarene.cz/mazanec-historie-a-vyc...
I když dnes hospodyňky s mazancem do kostela pro pomazání nechodí, tradice pečení mazance na Velikonoce zůstala pevně zakořeněna, stejně jako vánočka na Vánoce.

Simona Skolakova mně trochu předběhla, přesto přidávám i svůj kamínek do mozaiky. Pokud se nebude líbit, požádám o smazání.

Simona Skolakova:Moc děkuji, za vysvětlení. :