Západočeské rozpeky a rozpíčky vyzkoušejte třeba místo knedlíku. Tradiční lidové pečivo chutná naslano i nasladko

Co jsou rozpeky a odkud pocházejí

Rozpeky bývaly vždy tradičním lidovým pokrmem, který se připravoval od nepaměti na Plzeňsku, Chodsku a v Pošumaví. O jejich dlouhé tradici svědčí i to, že se objevily v řadě literárních děl. V románu Paní komisarka od J. Š. Baara se dočtete, že správný rozpek musí mít střídku „kyprou jak vlna a musí vonět a chutnat tak, že se s ním nic na světě rovnat nemůže“. A legendární Kája Mařík posílal rozpíčky „rovnou do ledvin“, jak mu chutnaly.

Jde o krajové pečivo ve tvaru malých bochánků pečených z kynutého těsta. Dřív se na jejich přípravu využívaly i zbytky chlebového těsta a patřily tak k jednomu z možných způsobů, jak využít rozpálenou pec a neplýtvat surovinami. Jsou jemné, nadýchané a s křupavou kůrkou. Dřív se hned po upečení ještě potíraly rozpuštěným sádlem, aby hezky voněly a nevysychaly, případně mlékem, pokud se podávaly na sladko.

K čemu se rozpeky tradičně podávaly?

Rozpeky se jedly jako příloha k polévkám, omáčkám, dušenému zelí, luštěninám nebo dušené zelenině. Běžné byly zejména k houbové omáčce nebo dušené mrkvi. Podávaly se ale i jako samostatné jídlo, obvykle ke snídani nebo večeři s mlékem nebo kávou. A také byly praktickou svačinou, která se nosila s sebou k polním pracím.

V některých regionech bývaly rozpeky nedílnou součástí štědrovečerní večeře, kdy se servírovaly se smetanovou houbovou omáčkou, s hubníkem nebo ke sladké omáčce ze sušeného ovoce zvané muzika.

Rozpeky na sladko

Rozpeky se pekly i ve sladké podobě. Mohly se jen upečené přelít švestkovou omáčkou z rozvařených švestek nebo potřít povidly či medem. Ale také se s oblibou pekly plněné švestkové rozpeky, kdy se do bochánku před pečením vtlačila půlka švestky nebo se celá švestka těstem obalila podobně jako u sladkých švestkových knedlíků.

Hotové švestkové rozpeky se v míse sypaly strouhaným perníkem nebo mletým mákem a podávaly s hrnkem mléka na večeři. Dnes si je dopřejeme v podobě menších buchet jako moučník k odpolední kávě. Neplněné suché rozpeky jsou taky dobrou volbou ke sladké snídani. Skvěle totiž chutnají rozkrojené a potřené máslem, marmeládou nebo povidly.

Kynuté rozpeky

Zkuste si upéct tradiční rozpeky podle našeho receptu a podávejte je k houbové omáčce jako zajímavou alternativu k obvyklému knedlíku. Chutnají ale i k jiným omáčkám, ke guláši nebo k pečenému kuřeti či kachně se zelím.

Na rozpeky budete potřebovat: 1 kg hladké mouky, 70 g tuku (máslo nebo Hera), 30 g droždí, 500 ml vlažné vody (mléka), 1 lžičku cukru krystal na kvásek a 10 g soli (asi 2 zarovnané čajové lžičky).

Jak na to?

1. Do trochy teplé (ne horké) vody s lžičkou cukru rozdrobte droždí a nechte vzejít kvásek. Poté smíchejte s moukou, kterou jste promíchali se solí, a tukem a postupně přidávejte takové množství vlažné vody, aby se vytvořilo vláčné těsto (každá mouka přijímá tekutinu jinak). Pro zjemnění lze přidat vlažné mléko.
2. Vypracujte hladké těsto.
3. Vytvořte z těsta ihned větší ploché vdolky, rozložte je na plech vyložený pečicím papírem s dostatečnými rozestupy a dejte je na teplé místo vykynout.
4. Včas nahřejte troubu na 180 °C.
5. Vykynuté rozpeky potřete vodou a vložte do vyhřáté trouby. Pečte je, dokud nezrůžoví.

Fotogalerie - Domácí kynuté pečivo

Další 4 fotky

Ukázat 7 fotografií

Zdroj informací: Kulturni-dejiny.slu.cz (I. Korbelářová a kol.: Kulinární dědictví Čech, Moravy a Slezska)