Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Masopust končí, je tu Popeleční středa a s ní čas půstu. Co bychom měli jíst a pít během následujících týdnů? Třeba staročeskou pučálku
Zdroj: Toprecepty, Danca

Pokud jste si doteď neužili dostatečně koblih, klobásek a škvarků, už to nedoženete. Po dlouhém masopustním období totiž nastává půst, který začíná právě dnes na Popeleční středu. Kromě toho se k tomuto dni váže i spousta dalších tradic a pověr. Víte třeba, proč je dobré si dát štamprli?


Kdy se slaví Popeleční středa?

Popeleční středa je významný křesťanským svátkem a dnem, kdy se má držet ten nejpřísnější půst. Jde o svátek pohyblivý, takže každý rok připadá na jiný den, letos právě na 22. 2.

Popeleční středa je prvním dnem velkého čtyřicetidenního půstu, které trvá až do Velikonoc (konkrétně do Velikonoční neděle) a lidé se jím právě na nejdůležitější křesťanské svátky roku připravovali. Boží hod velikonoční se pak slaví 46 dnů po Popeleční středě, neboť neděle se do půstu nezapočítávají. Postních nedělí je šest a každá má svůj název. 

První je Černá podle černého oděvu, aby lidé vyjádřili svůj smutek za Ježíše Krista. Druhá se jmenuje Pražná podle pražma – naklíčeného obilí opraženého na pánvi. Dále následovala Kýchavá, při níž si lidé přáli dobrého zdraví, na Družebnou se zase setkávali a domlouvaly se svatby. Při Smrtné neděli se vynášela Morana (smrtka) a poslední Květná připomínala příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma a trhají se během ní kočičky. 

Půst právě začíná

Celé období půstu ale startuje právě již Popeleční středou. Ta získala název podle tzv. popelce – kříže z popela z loňských ratolestí, který si lidé malují na čelo, nebo jim je na čelo maluje kněz v kostele při středeční mši.

K tomu se říká: „Pamatuj, že prach jsi a v prach se obrátíš.“ Na Popeleční středu si tak lidé připomínají pomíjivost lidského života a popelec přijímají na znamení kajícnosti.

Popel se totiž dříve využíval jako čisticí prostředek, je tak i symbolem vnitřního očištění, k němuž napomůže právě půst. Půst má pak věřícím pomoci odlehčit tělu i duši a přiblížit se více k Bohu. Půst je také časem zklidnění a zamyšlení se nad důležitými otázkami života, nad vztahem k Bohu i k sobě samému. 

Co jíst a nejíst během půstu?

Půst samozřejmě neznamená, že byste měli jídlo úplně vynechat. Nejpřísnější půst drží křesťané z celých čtyřiceti dnů právě na Popeleční středu a na Velký pátek. Neděle pak postními dny nejsou vůbec a v tyto dny si můžete trochu dopřát.

Během půstu by se pak lidé měli vzdát hlavně masa a případně dalších pochutin, které pro ně nejsou nezbytné, třeba i kávy, sladkostí nebo alkoholu. Člověk by se hlavně neměl přejídat. Zapomenout by se mělo také na zábavy, půstem končí čas tancovaček, bálů a dalších svateb.

Během nejpřísnějšího půstu by se mělo jíst jen jedno jídlo a další by si lidé měli odřeknout, což by mělo člověka motivovat k dobrým skutkům a pomoci bližním. V dnešním novodobém pojetí je ale možné postit se od čehokoliv, co nadužíváme, a s jídlem to ani nemusí souviset.

Pověry na Popeleční středu

V průběhu půstu se lidé dříve vzdávali hlavně masa, kterého ostatně bylo už i tak málo. Půst měl ostatně i prozaické důvody. Na konci zimy už se totiž stejně zásoby tenčily, omezovat se tak nebylo tak těžké. Naši předkové tak jedli převážně brambory, luštěniny, obiloviny ve formě různých kaší, sušené ovoce či kysané zelí nebo sezonní zeleninu. Kromě půstu se k Popeleční středě vázaly i různé pověry.

Nesmělo se třeba prát, aby prádlo nebylo po celý rok špinavé. Nemělo se také šít. Říkalo se totiž, že by pak slepice nenesly vajíčka. Na Popeleční středu se ostatně lidé vůbec nepředřeli, zakázáno bylo i příst, štípat dříví nebo dát peří. Naopak se říkalo, že by se měla pít svěcená voda, ta zajistila ochranu před hmyzem. Kupodivu byla někde povolena i štamprlička kořalky. Tou se prý spláchl popelec a navíc lidé věřili, že na ně nepůjdou komáři a nepoštípou je blechy. 

Náš tip: Pokud byste si v tento den chtěli dopřát nějaký typický pokrm pro období půstu, je to třeba pučálka – pokrm z naklíčeného a praženého hrachu. V minulosti šlo o oblíbený postní pokrm, která si lidé dělali nejen doma, ale babky pučálnice jej prodávaly i v kornoutech na ulicích. Pučálku si snadno připravíte podle našeho ověřeného receptu
 

Masopust

Masopust, který se lidově označuje jako ostatky, fašank, moravsky voračky, voráčí, končiny či obecně karneval, je svátek mezi Vánocemi a postní dobou. Masopust začíná po svátku Tří králů (6. ledna) a končí na Popeleční středu, jejíž datum se odvíjí podle termínu Velikonoc. Během masopustu probíhají zabijačky.

S tématem Masopust souvisí:

Smažené vdolky | masopustní koblihy | masopustní šišky | jitrnice

Sdílet článek

Recepty k tomuto článku

Přečtěte si