„Paleo“ dieta v praxi: Neandrtálci lovili pravěké slony, maso opékali na ohni a jedli placky ze semen

Uměli udržovat oheň v jeskyních

Pryč je stereotyp, kdy neandrtálci se živí syrovými kořínky rostlin nebo okusují kýtu syrového zvířecího masa.

Představy, že tihle „nevlastní“ strýčci lidí lovili zvířata a konzumovali pouze tepelně nezpracované maso, neodpovídají pravdě. Byli to všežravci, kteří kromě masa konzumovali houby, oříšky, mech a kůru stromů. Naši vzdálení příbuzní byli sice lovci, ale v jeskyních dokázali udržovat oheň a péct placky.

Staré vykopávky a nálezy překvapují

Odkud to víme? Analýzu zvířecích kostí starých 125 000 let provedli antropologové ve středním Německu. Zjistili, že neandrtálci lovili a poráželi obří pravěké slony a získávali obrovské množství masa, které mohlo nasytit mnoho lidí.

V jeskynním komplexu Shanidar v severním Iráku, kde prokazatelně žili neandrtálci před 70 000 lety, zase byly nalezeny zbytky zřejmě nejstaršího jídla na světě – placky ze semen plodů. Mikroskopická analýza starých potravinových zbytků vykopaných z ohniště této jeskyně potvrdila první skutečný náznak složitého vaření – a tím i určité kultury jídla – mezi neandrtálci.

To potvrdily i výzkumy v různých zemích Evropy. Protože neandrtálci pochopitelně neměli zubní kartáčky, zvápenatělý plak na jejich zubech ukázal, na čem si pochutnávali.

Maso na prvním místě

Maso bylo samozřejmě důležitou složkou jejich potravy. Jak ukazují německé vykopávky, neandrtálci lovili velké kusy zvířat, například již zmiňované pravěké slony. Řezné stopy na kostech těchto savců ukazují, že neandrtálci je poráželi a zpracovávali kvůli masu, tuku i mozku.

Značky na kostech naznačují, že neandertálci se snažili získat každý kousek využitelné potravy – dokonce i tukové polštářky na nohou zvířat. Archeologové na kostech nenašli mnoho stop po zubech, což naznačuje, že mrchožroutům typu dnešních hyen toho k jídlu mnoho nezbylo.

„Na ojedinělých obratlích se možná našlo trochu okusování, ale většina těchto pozůstatků byla tak čistá, že nebyla pro mrchožrouty atraktivní,“ říká podle smithsonianmag.com Lutz Kindler, archeolog z německého Muzea evoluce lidského chování pro časopisu New Scientist.

Promyšlený lov a uchování masa

Archeologové předpokládají, že pravěcí hominidé lovili slony, tato opravdu kolosální zvířata tak, že je zahnali do jam nebo bahnitých oblastí a pak je dorazili oštěpy. Cílem byli sloní samci, kteří se často potulovali sami.

Dřívější výzkumy naznačily, že neandertálci lovili i jiné savce, a to včetně jelenů a divokých koní.

Maso z jednoho slona by stačilo k nasycení 25 neandrtálců na 3 měsíce! Nálezy naznačují, že neandrtálci uměli maso skladovat a uchovávat, pravděpodobně uzením nebo sušením.

Na jídelníčku ale nebyla jen velká zvířata, někdy přišli na řadu i ptáci, většinou holubi.

Nejen masem živ je neandrtálec

Důležitou součástí jídelníčku byly různé divoce rostoucí rostliny, různé druhy ořechů, ale i kůra stromů nebo mech. Kuchaři či kuchařky z doby kamenné byli překvapivě vynalézaví, kombinovali řadu ingrediencí a používali různé techniky k přípravě a ochucení jídel. Již zmiňované na ohništi pečené placky obsahovaly rozdrcenou dužinu luštěnin, ořechů a travních semen spojených s vodou.

Není jasné, jestli by se dnešní vyznavači paleo diety s chutí zakousli právě do této placky. Nicméně je třeba našim nevlastním prastrýčkům a pratetičkám přiznat, že jejich způsob stravování byl vlastně docela zdravý.

Dostali jste chuť na maso? Možná právě teď je čas na dobrý TATARSKÝ BIFTEK –TATARÁK Z HOVĚZÍHO MASA.

Zdroje informací:

smithsonianmag.com

theguardian.com