Náš život s celiakií: Šetření při bezlepkovém pečení aneb Jak jsem se přes speciální mouky dostala až k těm nejobyčejnějším

Dostupné, ale drahé

Když naší dceři Áně diagnostikovali v jejích 7 letech celiakii, první co jsem řešila, bylo, kde budu nakupovat a zda nebudu muset chodit do nějakých speciálních obchodů se zdravou výživou a podobně. Musím říct, že mě pak poměrně potěšilo, když jsem zjistila, že bezlepkové mouky se dají běžně koupit skoro v každém supermarketu a jejich nabídka se stále rozšiřuje.

V tom to mají současní celiaci mnohem jednodušší a věřím, že v minulosti bylo opravdu náročné něco sehnat. Možná i tato dostupnost je důvodem, proč se do bezlepkové diety pouštějí i ti, kteří by nemuseli. Když ale vidím ceny bezlepkových potravin, občas si říkám, jestli jim to stojí za to.

Vyplatí se péct doma?

Už třeba jen taková běžná věc jako pečivo. Zatímco obyčejný chléb Šumava stojí mezi 30-40 Kč, bezlepkovou alternativu koupíte za 100 Kč i více. A platí to samozřejmě i pro sladké pečivo - kdybyste si chtěli koupit třeba již hotový bezlepkový koláč nebo bábovku, zaplatíte za ně rovněž kolem stovky.

Vzhledem k tomu, že Áňa je jediný bezlepkář v rodině, samozřejmě jí sladkosti jako bezlepkové sušenky kupuju a občas i nějaký zákusek nebo koláč. Již na začátku jsem si ale řekla, že raději budu péct doma. 

Bezlepkové směsi na pečení

To, že se náš rodinný rozpočet i tak zvýší, jsem zjistila už ve chvíli, kdy jsem si chtěla nakoupit mouky na pečení. K dostání je jich hodně, ale ty ceny…

Jak jsem psala již v minulém díle seriálu Máma a bezlepková Áňa, nejlépe se peče z bezlepkových směsí. Jsou totiž ideálně namixované z různých ingrediencí tak, aby se vám z nich povedlo upéct pečivo, které bude co nejvíc připomínat to klasické. Prostě - vždycky (nebo skoro vždycky) se povede.

Bezlepkové směsi se dají sehnat od různých značek a přímo ve verzích např. na chléb, kynuté pečivo, křehké nebo i listové těsto. Kilové balení takové mouky však stojí cca 120 Kč, což je oproti klasické mouce za 25 korun značný rozdíl.

Řeším to většinou tak, že sleduju, kde zrovna mají akci a pak rovnou koupím tři, čtyři nebo i více balení. 

Nedělám to ale tak, že bych jen kvůli mouce cestovala přes celou Prahu, prostě si jen počkám, až ji mají ve slevě v nějakém obchodě poblíž. A také je dobré sledovat internet, na některých eshopech (např. Grizly.cz, Probio) můžete nakoupit výhodněji než v běžných obchodech. A když to dobře propočítáte, i s dopravou se to vyplatí.

Mandlová, kokosová nebo rýžová?

K dostání jsou samozřejmě i jednodruhové přirozeně bezlepkové mouky, jako je třeba rýžová, kukuřičná, pohanková nebo vlastně všechny „ořechové“ mouky jako je mandlová, kaštanová nebo kokosová.

Pečení z nich mi bylo i sympatičtější než pečení ze směsí, ze začátku jsem to zkoušela, a vlastně i pořád zkouším, ale upéct něco jen z jedné jednodruhové mouky je poměrně oříšek. Pečivo se často rozpadá, drolí, nedrží pohromadě a ani nemusí dobře chutnat.

Mnohem lepší je mouky nějak nakombinovat a občas si pak v kuchyni připadám trochu jako alchymista, jen nemíchám lektvary, ale mouky. Zjistila jsem ale, že třeba na bezlepkové pečení se dá poměrně dobře použít i mák, např. do makovce, na nějž jsem dávala recept v minulém díle o makovém beránkovi, a který Anička miluje.

Nepotřebujete do něj žádnou mouku a máku do něj spotřebujete jen 200 g (cca 40 Kč). Pokud byste ale měli péct ve velkém, už se mák také úplně nevyplatí. 

Bezlepkové

Bezlepkově se vaří už od 19. století, kdy byla objevena celiakie, tedy autoimunitního onemocnění způsobené nesnášenlivostí lepku. V posledních letech nicméně na pultech obchodů přibývá stále více…

Kaštanová jen na speciální koláče

Co se týče šetření, hodně záleží na tom, jakou z těchto mouk koupíte. Třeba mandlová nebo dokonce kaštanová jsou opravdu hodně drahé (stojí přes 200 Kč za kg), na běžné pečení už moc nejsou, spíš jen na nějaké konkrétní delikatesy.

Levnější je kokosová mouka (cca 100 Kč/kg), ovšem ta má už svou specifickou chuť. Třeba na palačinky nebo na perník ráda používám mouku pohankovou, která se prodává 500 g za cenu přibližně od 50 do 70 Kč. I s ní je ale třeba zacházet opatrně, má poměrně specifickou chuť a když bych jí použila víc, Áňa mi ji neomylně odhalí slovy: „Mamíí, proč to má tak divnou chuť?“

Kukuřičná a rýžová - sázka na jistotu

A tak se mi vlastně nejvíc osvědčily mouky rýžová a kukuřičná. Koupíte je skoro všude a jsou levné. Třeba kilo kukuřičné vyjde i na 40 Kč a té rýžové na 60 Kč. Úplně samotné je do pečiva nepoužívám, ale mám je jako takovou pojistku na doplnění nějaké směsi, dělám z nich palačinky a lívance, dávám je do placiček nebo je používám na jíšku.

Jejich výhodou také je, že mají poměrně neutrální chuť, takže je lze použít na slané i sladké pečení.

A co se týká šetření při bezlepkovém pečení obecně, tak kromě výše uvedených nákupů lze využít i příspěvky, které celiakům nabízejí pojišťovny. Ale o tom zase v některém z dalších dílů.  

Náš tip: Rýže je přirozeně bezlepková. Uvařit si z ní můžete třeba tuto bezlepkovou alternativu kaše - mléčnou rýži podle našeho video receptu.