Velikonoce u babičky: Krakonošův mazanec – tradiční velikonoční pečivo podle prastarého receptu se určitě povede

Velikonoce jako za starých časů

Velikonoce se dají slavit různými způsoby – s čokoládovými figurkami zajíců a hledáním čokoládových vajíček po zahradě, pomlázkou, kdy se místo malovaných vajíček rozdávají štamprle, a nebo jako za starých časů, podobně jako je slavily naše babičky a prababičky.

Velikonoce jsou totiž spojené se spoustou tradičních zvyků, jde o svátky vítání jara a oslavy nového života. Přesně na to odkazuje jeden z nejstarších druhů velikonočního pečiva - mazanec.

Mazanec - symbol slunce

Mazanec se totiž na Velikonoce peče už celá staletí. Bochánek z kynutého těsta zlatavé barvy je považován za symbol slunce a jeho historie sahá až do pohanských dob, kdy se peklo podobné obřadní pečivo ve tvaru kruhu. Nejstarší recepty na něj pak pocházejí z 15.-16. století. Původně se ale dělával slaný. Mazanec takový, jako ho známe dnes, tedy sladký a s rozinkami, pak vznikl ve století osmnáctém. 

Mazanec neboli svěceník?

V současnosti se peče kdykoliv, když je čas, v minulosti na něj ale hospodyňky zadělávaly těsto přesně na Bílou sobotu, tedy na poslední den půstu, na oslavu toho, že skončilo období odříkání. Druhý den, tedy na Velikonoční neděli, se nosil do kostela k posvěcení nebo také pomazání. Odtud vychází název mazanec (původně pomazanec). Teprve až poté se mohl zakrojit a lidé si konečně mohli po dlouhém půstu pochutnat. 

Jak naříznout mazanec?

Mazanec se peče z těsta podobného tomu na vánočku, ovšem dřív se do něj dávalo hodně vajec, aby byl krásně žlutý, přesně jako jarní sluníčko. Pro výraznější barvu se do něj někdy dával i šafrán. V bohatších rodinách se do těsta přidávala smetana nebo tvaroh, aby byl vláčnější.

Mazanec se také na vrchu vždy nařezával do tvaru kříže. Ten měl symbolizovat křesťanskou víru a odkazovat na ukřižování Ježíše Krista. Křížek na povrchu ovšem byl i praktický, neboť otvorem mohla unikat pára, což zajistilo, že mazanec úplně nepopraskal, jen se rozevřel v místě kříže. 

Poctivý mazanec jako od babičky

V současnosti máme k dispozici různé vychytávky a urychlovače, dřív ale naše babičky pekly mazance poctivě, z těch nejlepších surovin, těsto vypracovávaly ručně a nechávaly jej dostatečně dlouho kynout, aby byl bochánek krásně nadýchaný a vláčný.

Pokud si chcete trochu zavzpomínat a udělat mazanec takový, jaký dělávala třeba vaše babička, můžete se pustit do toho podle našeho receptu. Jak na to?

Budete potřebovat: 500 g polohrubé mouky, 250 ml mléka, 80 g cukru krupice, 30 g droždí, 3 žloutky, 5 g soli, kůru z 1 citronu, 100 g rozpuštěného másla, 50 g blanšírovaných mandlí (plátky nebo hranolky), 80 g rozinek namočených v rumu a 1 vejce na potření mazance. 

1. Droždí rozdrobte do mísy a zalijte 100 ml vlažného mléka. Přidejte 1 lžičku cukru a 1 lžičku mouky (odebrané z celkového množství) a zadělejte kvásek. Přikryjte utěrkou a nechte na teplém místě vzejít asi 15 minut. 
2. Mouku prosejte do mísy, osolte, přidejte cukr, žloutky, máslo, citronovou kůru a vzešlý kvásek. Rozinky sceďte a nechte okapat. Vypracujte hladké těsto, do kterého na závěr zapracujte rozinky a mandle. Těsto přikryjte utěrkou a nechte asi 45-60 minut vykynout na teplém místě.
3. Po vykynutí přesuňte těsto na vál a vytvarujte z něj bochánek, který přeneste na plech vyložený pečicím papírem. Mazanec nechte na plechu ještě asi 45 minut dokynout. Mazanec by měl zdvojnásobit objem. Mezitím předehřejte troubu na 170-180 °C.
4. Mazanec potřete rozšlehaným vejcem. Navrchu jej nastřihněte do kříže a posypejte mandlemi. Vložte jej do předehřáté trouby a pečtte dozlatova asi 45 minut.
5. Špejlí vyzkoušejte, jestli je těsto správně propečené. Špejle by po vytažení měla být suchá a čistá. Hotový mazanec nechte vychladnout a můžete podávat.

Zdroje informací: 
Jakouběová, V.: V babiččině kuchyni od Tří králů do Vánoc
Sumava.eu: Velikonoční svátky - dnes je Bílá sobota
Bosch-home.com: Velikonoční mazanec