Kouzelný Štědrý den

Je to snad nejkouzelnější den a noc v roce a nikdy jindy se snad tolik nevěští jako právě 24. prosince.

O vánočních zvycích sice víme, ale v málokteré domácnosti se udržují. Která z dívek by dnes házela pantoflem, chodila klepat na kurník nebo třepat bezem. Ani svobodní mládenci dnes nevyhlížejí první hvězdu, aby věděli odkud bude jejich vyvolená.

Lití olova patřilo k nejoblíbenějším zvykům, podle tvaru se pak hádalo jaký bude mít kdo rok a taky jakou podobu a povolání bude mít budoucí nápadník.

Ze slupek od jablek dívky tipovaly jméno svého vyvoleného a hospodář věštil z cibulových slupek jaký bude rok. 

Ráda vzpomínám na Štědrý den u stařenky, kam jsme jezdívali a vždy se moc těšili, hlavně na staříčkovo vyprávění a různé zvyky.

Na stromečku visela malá červená jablíčka, vlašské ořechy, domácí čokoláda zabalená ve staniolu a špice byla ze slámy ve tvaru hvězdičky. Jmelí viselo u stropu, protože prý přináší do domu lásku, štěstí a chrání před zlými silami. Zlaté prasátko jsem nikdy neviděla, i když jsem se postila a dodnes nevím jak vypadá.

Každý rok staříček naložil na sáně pylte se senem a chodívali jsme do lesa krmit zvěř. Před večeří se musely ještě nakrmit koně, kravka a ostatní dobytek, teprve pak jsme usedali ke stolu my a po večeři netrpělivě čekali, kdy už zazvoní zvoneček a příjde Ježíšek. K večeři jsme mívali hrachovou polévku s houbami, kapra a místo kuby zapečenou pohanku se sušenými švestkami nebo houbami. Na večeři chodíval každý rok i staříčkův bratr, starý mládenec a my se těšili, jak nám budou se staříčkem vyprávět různé tajemné příběhy.

Rozkrajovaly se jablíčka a louskaly se ořechy, které nám měly ukázat, jaké kdo bude mít zdraví. Z ořechových skořápek jsme si dělali lodičky se svíčkami. Pouštěli je po vodě a podle toho jak pluly se hádalo, jestli rodina zůstane pohromadě a kdo půjde do světa. Taky se zpívaly koledy a pálila purpura. Do kostela na půlnoční mši jsme chodili přes pole do vedlejší vesnice a těšili se na krásný betlém a jesličky.

Zkuste se nechat inspirovat některým ze starých zvyků, možná se až podivíte, jak vaši potomci ocení novou zábavu. Určitě se nakonec zapojí i věčně reptající dcera a ještě ráda si hodí střevícem.

Pro ty kdo milují pohanku, návod na stařenčinu zapečenou se švestkami. Pohanku přebereme, několikrát opláchneme a v osolené vodě uvaříme doměkka. Sušené švestky namočíme na hodinku do vody, ocedíme. Vychladlou pohanku promícháme se švestkami a stejnoměrně rozprostřeme do pekáčku, vymazaného máslem. Zalijeme trochou vody ze švestek, rozpuštěným máslem a dáme do trouby zapéct. Na talíři posypeme mletým cukrem.

Veselé vánoce a nezapomeńte nadělit pod stromeček i něco svým čtyřnohým mazlíčkům.