Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Nejlepší retro saláty: Oblíbený vlašák stál v „bufáči“ 5 Kčs. Víte, čím se lišil od pochoutkového?
Zdroj: Toprecepty, Miquel

S rohlíkem byly ideální svačinkou pro dělníky i studenty, ale i rychlou večeří pro rodinu, když nebyl čas na vaření. V obchodech s lahůdkami a v bufetech se majonézových salátů prodávala celá řada. K neoblíbenějším ale patřil vlašský, pochoutkový a pařížský. Víte, jaký byl mezi nimi rozdíl?


Pod ruská vejce i na chlebíček

Hlavně legendární „vlašák“ byl za minulého režimu hitem. Zakusoval se rohlíkem, používal se jako podklad na chlebíčky místo pomazánky nebo pod tehdy oblíbená ruská vejce. Zdatně mu už tehdy šlapaly na paty další dva saláty – pochoutkový a pařížský. Na první pohled vypadaly skoro stejně, znalci ale věděli, že rozdíl mezi nimi je. V současnost se připravují podle mnoha podlišných receptur a někdy je i těžké poznat, zda jíte "vlašák" nebo pochoutkový salát. Když jste si ale na některý z nich zašli do bufetu za socialismu, věděli jste přesně, co můžete od vámi vybraného salátu očekávat. Receptury tehdy byly dány Československou státní normou, takže jste měli jistotu, že  salát bude chutnat pokaždé stejně, ať jste si ho dali ve vesnické „sámošce“ nebo třeba ve vyhlášených pražských lahůdkách Zlatý kříž.

Vlašský salát

Vlašský salát odlišíte od těch dalších dvou asi nejsnáze. Jsou v něm totiž brambory. Vlastně by se dalo říct, že tak trochu připomíná vánoční bramborový salát, pokud ovšem připouštíte fakt, že do bramborového salátu může přijít salám. V publikaci Receptury studených pokrmů vydané roku 1976 byl vlašský salát charakterizován jako „uzeninový salát s vařenými brambory a zeleninou“. Brambory a zelenina měly být nakrájeny na úhledně kostičky nebo proužky a salát musel být lehký, kyprý a nadýchaný a všechny ingredience dostatečně spojené s majonézou. Salám se do něj používal speciální určený pro výrobu salátů, ale dnes jej klidně můžete nahradit šunkovým. A co do něj patřilo? Poměr surovin byl následující: 500 g brambor, 240 g salámu, 100 g konzervovaných okurek, 20 g hrášku bez nálevu, 40 g celeru, 60 g mrkve, 20 g hořčice, 10 g cukru, pepř, ocet, worcester, sůl na dochucení a 200 g majonézy. Jak salát udělat? Brambory a zeleninu uvařte doměkka a vše nakrájejte nadrobno. Všechny suroviny promíchejte a dochuťte. Právě „vlašák“ byl tím správným salátem pro ruská vejce a výborně se hodil i jako příloha třeba k řízku. A jestlipak víte, že tehdy byl považován za tak důležitou potravinu pro dělnický lid, že se jeho cena stále držela na nízké úrovni a nesměl se ani o desetník zdražit? A to přitom podle pamětníku stálo 10 dkg maximálně do 5 Kčs. 

Pochoutkový salát

Mnozí jej často zaměňují s vlašským a odtud zřejmě plyne mylné přesvědčení mnohých, že do „vlašáku“ nepatří brambory. Zaměňují jej totiž s pochoutkovým. „Pochoutkáč“ ovšem poznáte na první pohled, jednotlivé ingredience v něm jsou nakrájené na nudličky. Kromě toho v něm nejsou brambory, naopak v něm dominuje šunkový salám, původně se do něj dokonce dávala šunka. Dříve se také musel připravovat z poctivé majonézy z čerstvých vajec a oleje. V každých lahůdkách si salát přímo vyráběli a byl určen k rychlé spotřebě, protože dřív do něj nepatřily žádné konzervační látky ani zahušťovadla obvyklé u dnešních trvanlivějších salátů. Pochoutkový salát připravíte podle ČSN 1976 z 420 g dobrého šunkového salámu, 200 g sladkokyselých okurek, 300 g majonézy, 55 g sterilizovaného hrášku, 6 g octa, 10 g cukru, 0,5 g pepře, 8 g worcesteru, 5 g soli, 20 g hořčice a 30 g cibule. Díky značnému obsahu salámu v salátu vyniká chutí po uzenině a majonéze. Je také mnohem jemnější než vlašský salát a rovněž tekutější a pokud se prodával jen do papíru, mohl způsobit velké problémy. Na vece ho stěží udržíte, ale s rohlíkem je nepřekonatelný.

Pařížský salát

Dalo by se o něm říct, že vypadá téměř jako pochoutkový salát – ohledně konzistence, ingrediencí i způsobu jejich krájení. V jedné složce se ale liší, a to je salám. I když by do něj někteří s čistým svědomím dali gothaj, ve skutečnosti do něj patří salám pařížský, po němž má salát i jméno. Pařížský salám byl za socialismu poměrně oblíbeným salámem a již zmiňovaný gothaj nebo třeba italskou mortadellu i hodně připomínal. Skládal se totiž z hovězího a vepřového masa a hlavně 20 % syrového hřbetního sádla krájeného na kostky, které v uzenině vytvářelo pěknou mozaiku. Tehdy šlo o poměrně luxusní salám. Jeho cena za kilogram byla 30 Kč, pokud byste přihlédli k platům tehdy a dnes, v současnosti by salám musel stát 300 Kč. Právě salámu salát vděčí za trochu odlišnější chuť. A co dalšího kromě salámu do salátu patří? Připravte si 420 g pařížského salámu, 200 g sladkokyselých okurek, 60 g sterilizovaného hrášku, 30 g cibule, 300 g domácí majonézy, 10 g krupicového cukru, 10 g soli, 20 g plnotučné hořčice, 5 g octa, 8 g worcesterské omáčky a 0,5 g mletého černého pepře. Vše nakrájejte, dobře promíchejte a dejte vychladit. Je poměrně hodně sytý a nejlepší je hlavně s pečivem.

Zdroje:
František Syrový & František Zvolský: Receptury studených pokrmů

Témata: salát, majonéza, vlašský salát, bramborový salát, métský salám, kyselé okurky

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář