Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Ukázat 4 fotografie

Zvláštní gurmánské zážitky bychom hlavně v raném středověku asi nezažili. Jednoduchá jídla se připravovala na otevřeném ohništi s železnou trojnožkou. Přesto byla středověká kuchyně zřejmě překvapivě pestrá a z dnešního pohledu zdravá.

Středověk byl dlouhý

Na začátek je třeba upřesnit, že středověk je velice dlouhé období, které podle historiků začíná pádem západořímské říše roku 476 a končí objevením Ameriky v roce 1492. My se teď budeme bavit o „typickém“ středověku českých zemí, tedy o 13. a 14. století, době rozkvětu českého státu za Přemyslovců a Lucemburků.

Jak to vypadalo v kuchyni?

A pojďme společně nahlédnout do kuchyně! Nejprve se v klášterech a na hradech, u šlechty a ve velkých měšťanských domech budovaly kuchyně, jejichž středem bylo zděné ohniště s pevným kouřovodem, nad nímž visely převážně železné hrnce nejrůznějších tvarů a velikostí. 

Později se v domech začaly stavět pece, které vaření a pečení usnadňovaly, a ve 13. a 14. století už byly standardem.

Na úzkých policích podél stěn byly hrnce a misky z kameniny a dřeva, často podomácku vyrobené a ne vždy krásné na pohled, které sloužily ke stolování.

Ale pokud se vařilo na ohništi, bývala nad ním plochá střecha ze dřeva nebo velká zvířecí kůže, která měla zabránit tomu, aby jiskry přeskočily na střechu, často doškovou, a způsobily tam neplechu. Ve středověku se nezřídka stávalo, že domy tímto způsobem vyhořely.

Proto nedaleko ohně stávalo dřevěné vědro s čerstvou vodou ze studny nebo blízkého pramene, která se používala na vaření, mytí a v případě potřeby i na hašení.

Místo ledničky sklep

Nad ohniště se umisťovaly ryby a maso k uzení, sušily se tam byliny, houby i lesní plody. Potraviny podléhající rychlé zkáze, například kořenová zelenina a ovoce, nakládané bylinky a víno, se uchovávaly v chladu tmavých zemních sklepů a kamenných klenutých sklepení.

Na středověkých usedlostech se choval skot, běžně také slepice, vepři, ovce a kozy. Domácí zvířata byla zdrojem mléka, vajec a masa. To samozřejmě sloužilo k obživě rodiny, ale i k prodeji. Zajímavé je, že třeba kachny a husy byste na středověkém selském dvoře nenašli.

Mouka ničila zuby

A co se vařilo a peklo? Velký rozdíl byl samozřejmě na hradě a v podhradí. Zvěřina byla běžná na šlechtických dvorech, ale chudší lidé neměli šanci ji ochutnat. Pstruzi či úhoři se v panských vodách proháněli, obyčejní lidé je ale lovit nesměli a koupit rybu na trhu bylo drahé.

Podívejme se ale na to, co si mohla dopřát věšina lidí, tedy drobní zemědělci a řemeslníci. Maso samozřejmě bývalo běžnější u bohatších lidí než u chudých chalupářl mebo měšťanů. Peklo se nejprve na rožni, dusilo nad ohněm, pak se začaly využívat i pece.

Zatímco v raném středověku měla každá domácnost vlastní ruční mlýn a mouka se musela denně pracně získávat mletím obilí, v pozdějším středověku již existovaly velké větrné a vodní mlýny, které dokázaly vyrábět mouku po pytlích. Z mlýnských kamenů se do ní dostávala kamenná drť, která pak například při ukusování z ní vyrobených placek ničila zuby!

Kaše šla připravit ze všeho

A co bylo na talíři středověkých domácností? Kaše! Ta se vařila z prosa, z pšenice i ovsa. Když nebylo obilí, drtily se žaludy a kaše se připravila z nich. Pokud byla nasladko, ochucovala se sušeným ovocem, výjimečně i drahým medem. Na přípravu kaše se také využívaly hrách a čočka, tedy luštěniny, které by podle výživových poradců měly být dnes na stole častěji. Mastilo se většinou sádlem, které bylo nejdostupnějším tukem i pro přípravu pokrmů. Máslo si hospodyňky většinou stloukaly samy a bylo vzácnější.

Polévka a chleba

Hustá polévka se jedla i několikrát za den. Základem byla mouka a zbylý nadrobený chleba nebo placky, další ingredience podle toho, „co do dům dal“. Koření většinou „rostlo za domem“. Do pokrmů se přidávaly jalovec, šalvěj, kopr, kmín nebo luční hořčice, stejně jako planě rostoucí cibule a česnek.   

Chléb se v našich zemích i v Evropě pekl už v 9 . století, ale jeho příprava byla zdlouhavá, proto se víc jedly placky, jejichž základem byla hrubě mletá mouka. Ve 13. století už byl chleba základem stravy všech společenských vrstev.

Zdroje informací:

peraperis.com: Die Küchenkultur im Mittelalter

bydlet.cz: Historie středověké kuchyně a stolování v Čechách 13. století

Témata: historie, středověk, placky, polévka

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Nové knihy!

v našem eshopu

Do obchodu

Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e‑mailem. Vaše Marie Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům