Doba koktejlová: První drinky byly z lihovin a zázvoru, rozmach nastal v době americké prohibice, kdy vznikl i slavný Martini koktejl

Cock tail je kohoutí ocas

Jeden z nejpopulárnějších příběhů o prvních nápojích známých jako koktejly vypráví o americké hospodské  jménem Betsy Flanaganová, která v roce 1779 podávala francouzským zákazníkům nápoje ozdobené peřím, které vyškubala sousedovým kohoutům. Jeden zákazník údajně obdivně zvolal: „Vive le cock-tail!“ (cock je anglicky kohout, tail ocas) – a název byl na světě.

Další ze „zaručených“ legend praví, že jeden aztécký panovník požádal svou dceru Xochitl, aby podala hostu míchaný nápoj. A právě zkomolená výslovnost princeznina jména dala nápoji název „koktail“.

První jednoduché recepty

První  písemná zmínka o koktejlu jako nápoji se objevila v roce 1789 v londýnských novinách Mornig Post and Gazetter , kde se hovoří o nápoji namíchaném z lihovin a zázvoru. Americký časopis  Farmers Cabinet zase v roce 1803 popsal pití z lihovin, cukru, vody a hořkých látek.

Ať už je původ koktejlů jakýkoli, největší rozkvět zaznamenaly ve 20. a 30. letech minulého století, a to paradoxně v době americké prohibice. Tajné palírny často produkovaly alkohol nevalné kvality, který bylo potřeba před konzumací vylepšit. Tehdy se poprvé objevily dnes již klasické Martini koktejl nebo Manhattan.

Doba koktejlová

Po druhé světové válce se koktejly šířily po celém světě. Jejich popularita však začala klesat a v 60. letech minulého století byly na okraji zájmu. K velkému návratu koktejlů došlo v 90. letech a od té doby se drží na výsluní.

Příprava koktejlů je dnes doslova uměním, jak se můžeme přesvědčit na různých barmanských show. Ingredience koktejlů musí být dobře spojeny, aby vytvořily správnou texturu a požadovaný vzhled.

Základní pravidla

Obecně platí, že tmavé nebo neprůhledné přísady (vejce, smetana, mléko nebo ovocné džusy) by měly být promíchány v šejkru s kostkami ledu. Ten totiž pomůže jejich důkladnému sloučení, nápoj ochladí i lehce zředí.

Čiré ingredience se mají míchat v míchací sklenici, která se podobá skleněnému válci a má měřicí stupnici a hubičku na nalévání.

Pokud má koktejl mít různé barevné vrstvy, jednotlivé ingredience se musí nalévat opatrně, nejlépe po lžíci, aby nenarušily spodní vrstvu. A samozřejmě se nesmí promíchat.

Prostě platí, že správně namíchat koktejl umí jen ruka zkušeného barmana.

Ve skutečnosti platí: Netřepat, ale promíchat

Asi úplně nejznámější je Martini koktejl. Ten si rád dával filmový hrdina James Bond. Nápoj má ovšem mnoho variací. Základem je vždy 1 díl ginu, 1 díl vermutu (sladký nebo suchý), led a zelená oliva nebo koktejlová třešeň.

Ačkoli Bond s oblibou říkal: „Protřepat, nemíchat“, správně připravené Martini se musí důkladně promíchat.

Protřepat je naopak třeba další klasiku jménem Manhattan – název má koktejl zřejmě podle místa vzniku. Potřeba jsou 3 díly whisky, 1 díl sladkého vermutu, koktejlová třešeň a led. Do barové sklenice dejte 6 kostek ledu, přidejte whisky a vermut, důkladně protřepejte a nalijte do vychlazeného nízkého poháru. Ozdobte koktejlovou třešní na koktejlovém párátku.

Náš tip: Mezi dnes nepopulárnější míchané nápoje patří Mojito, který si během pobytu na Kubě oblíbil i spisovatel Ernest Hemingway. Připravit si mojito můžete podle našeho videoreceptu:

Zdroje informací: 

David Biggs: Koktejly

thecocktailsociety.uk: The history of cocktails

diffordsguide.com: Origins of the word cocktail