Cuketu pěstovali už indiáni, v Evropě ji rozšířili Italové a k nám pak před lety „vtrhla“ jako náhrada okurek napadených plísní

Ovoce, s kterým se zachází jako se zeleninou

Název cuketa pochází z italského zucchini (zdrobnělina slova zucca, což je tykev), ve Velké Británii, ale i v Portugalsku či Holandsku ji najdete jako courgette. Tato letní tykev je botanicky ovoce, v kulinářském kontextu se s ní ale zachází jako se zeleninou. Patří do rodiny melounů, okurek a dýní a sklízí se nezralá, takže na rozdíl o většiny svých příbuzných má křehkou a jedlou kůru.

Z Ameriky a zase do Ameriky

Rodokmen cukety je dlouhý a její praprapředky najdeme v Americe. Na území dnešního Mexika a severních částí Jižní Ameriky se už před více než 7 tisíci lety pěstovaly tykve podobné cuketám. Spolu s kukuřicí a fazolemi byly jednou z hlavních potravin domorodců.

 Po objevení Ameriky se cukety dostaly do Evropy. V okolí italského Milána je zemědělci začali šlechtit a pěstovat ve velkém. A to byl začátek jejího tažení evropskými kuchyněmi.

Z Itálie paradoxně cuketa putovala zase do Ameriky, tentokrát do Spojených států, kam ji přivezli italští přistěhovalci, kteří ji vysadili v Kalifornii.

Přichází paní cuketa

Do českých kuchyní vstoupila cuketa v polovině 80. let – a to hezky svižně. Tou dobou totiž zahrádkáři ne moc úspěšně bojovali s okurkovou plísní, která ve velkém ničila úrodu. Okurky začala nahrazovat právě cuketa.

Odolnou cuketu plíseň neohrožovala, a tak cuketa vyrazila na vítězné tažení českými i slovenskými zahradami. Mladé cukety se využívaly do salátů místo okurek a hospodyňky zjistily, že řezy z cukety lze naložit a zavařit jako okurky.

Cuketa naslano

Šikovné kuchařky rychle objevily, že na rozdíl od okurky má cuketa široké využití. Rostla skoro před očima, pěstování zvládli i amatéři, takže brzy se objevila Nerudovská otázka: Kam s ní? Lidová tvořivost ovšem neznala mezí a brzy se cuketa, jak je u nás zvykem, pěkně dala trojobalu a osmažila.

Na řadu přišlo zapékání se sýrem a mletým masem a také nastavovala rajčata a papriky v „českém“ leču s vajíčkem. Slovo „nastavovat“ se s nadsázkou stalo synonymem cukety. Kromě již zmíněného leča „nastavila“ karbanátky, sekanou nebo bramborák. Zabydlela se i v polévkách, najdeme ji i ve variantách francouzského zeleninového pokrmu ratatouille.

Své využití našly i cuketové květy, do kterých se dávají různé náplně a které se pak smaží.

Cuketa nasladko

A protože je chuťově neutrální, začala se cuketa přidávat do různých moučníků a koláčů, které díky ní zůstávají vláčné a šťavnaté, přitom v nich cuketu nikdo nepozná. Výborný je například cuketový perník nebo koblížky.

Ačkoli na přelomu 80. a 90. let už mělo mnoho lidí cuket doslova plné zuby, v našich zahradách a kuchyních má cuketa už pevné místo. A letní pozdrav: Nechceš cuketu? asi jen tak nevymizí.

Náš tip: Zkuste segedínský guláš vylepšený cuketou.

Zdroje informací:

vegetablefacts.net: Zucchini History - Origins of Zucchini

thespruceeats.com: What Is Zucchini (Green Squash)?

sazenicka.cz: Pěstování na zahradě