Prezident Edvard Beneš se stravoval skromně. Stačily mu brambory s máslem a miloval bramboračku s houbami

Chudé dětství

Druhý československý prezident Edvard Beneš byl dvakrát donucen abdikovat. Poprvé po přijetí Mnichovské dohody v roce 1938, podruhé pak únorovém komunistickém puči v roce 1948. To už byl vážně nemocný a 3. září 1948 zemřel ve své vile v Sezimově Ústí. 

Eduard (Edvard si začal říkat až později) coby desáté dítě rolníka Matěje Beneše a jeho ženy Anny Petronily prožil poměrně chudé dětství v Kožlanech na Plzeňsku. Ačkoli dostal šanci vzdělávat se a studovat na pařížské Sorbonně a v Dijonu, zůstal skromný, což se projevovalo například v jídle.

Francie na něm moc gurmánských stop nezanechala

Gurmánská Francie na něm moc stop nezanechala. Vínu se vyhýbal, a když slavnostní příležitost vyžadovala sklenku vína, dal si pouze trochu vinného střiku. Zvykl si ale na zeleninové saláty a vyhovovalo mu sníst místo sladkého dezertu kousek sýra. Sladkosti ale nijak rád neměl. Výjimkou byly nudle s mákem, na kterých si čas od času pochutnal.

Jednoduchý oběd

K obědu nesměla chybět polévka a po ní měl rád maso se zeleninovou přílohou. Oficiální obědy a večeře o několika chodech servírované se sklenkou piva či vína a moučníkem ke kávě zřejmě přetrpěl. 

Z dětských let byl zvyklý také na brambory s čerstvě stlučeným máslem nebo chleba nalámaný v bílé kávě. Oblíbil si také halušky.

Jak už jsme uvedli, polévky nesměly v poledne nikdy chybět. Edvard Beneš si nejvíc pochutnal na těch obyčejných českých, z nichž na prvním místě byla klasická bramboračka.

Bramborová polévka

Chcete si také o obědu dát polévku jako druhý československý prezident? Uvařte si bramboračku s houbami.

Budete potřebovat: 400 g oloupaných brambor varného typu B, 2 středně velké oloupané cibule, 1 větší mrkev, 1 petržel, kousek celeru, 3 stroužky česneku, 200 g čerstvých očištěných a na kousky nakrájených hub (nebo hrst sušených), 100 g másla, 40 g hladké mouky, 1 lžíce nakrájené plocholisté petržele, 1 lžíce sušené majoránky, ½ lžičky drceného kmínu, sůl a pepř podle chuti.
A jak na to?

1. Cibuli, kořenovou zeleninu a brambory nakrájejte na menší kostičky. Česnek oloupejte a nakrájejte najemno, houby očistěte na nakrájejte (pokud máte sušené, namočte je na chvíli do vody, aby změkly).
2. V hrnci na středním ohni rozehřejte máslo a orestujte na něm za stálého míchání kořenovou zeleninu dozlatova. Přidejte cibuli a také ji za častého míchání orestujte dozlatova. Přidejte drcený kmín, promíchejte a přidejte mouku. Za stálého míchání ji restujte 1–2 minuty dozlatova.
3. Připravený základ osolte, opepřete, zalijte vodou, promíchejte a přiveďte k varu. Přidejte nakrájené brambory, znovu přiveďte k varu a nechte 10 minut vařit. Poté přidejte česnek, houby a sušenou majoránku. Polévku zamíchejte a vařte na mírnějším ohni dalších 10-12 minut.
4. Hotovou polévku dle chuti osolte, opepřete a přidejte nakrájenou petrželku.

Náš tip: Mezi vydatné české polévky patří i ta hrachová podle našeho videoreceptu.

Zdroje informací:

Pavel Kosatík: Osm žen z Hradu

kudyznudy.cz: Tradice: švestkové knedlíky, buřty s cibulí a voda z Islandu aneb Oblíbená jídla našich prezidentů

dotyk.cz: Chutě českých prezidentů: Nejzvláštnější jídelníček měl Gustav Husák