Dejte si to ve vrstvách: Ty nejlepší lasagne by jich měly mít pět. A jakou zvolíte náplň?

Nemusí být jen s mletým masem

Lasagne jsou typickou specialitou italské kuchyně stejně jako špagety nebo pizza a i u nás se řadí k populárním těstovinovým jídlům. Mnoho lidí si je spíš dává v restauraci, snadno je ale uvaříte i doma. Přestože si většina pod pojmem lasagne představí konkrétní pokrm s mletým masovým ragú zapečený se sýrem, lasagne se dají stejně jako všechny další těstoviny připravit na mnoho způsobů. Společné jim jsou jednotlivé vrstvy těstovin prokládané buď masovým ragú, nebo zeleninou, šunkou, klobáskami či  sýry. Těstovinové pláty jsou výjimečné i tím, že se zapékají navíc s bešamelem, čímž získáte nejen nový chuťový rozměr ale také poměrně syté a vydatné jídlo. Proč si ho ale jednou za čas nedopřát?

Už ve starověkém Řecku

Pokrm podobný lasagním je doložen již ve středověké Itálii, tehdy ale vypadaly úplně jinak než dnes, a hlavně v nich chyběla rajčata. Poprvé se o lasagních dokonce básnilo, a to ve spise Memoriali Bolognesi (Boloňské paměti), který vyšel na konci 13. století, a na podobné jídlo byl uveden recept v jedné z nejstarších středověkých kuchařek Liber de Coquina ze 14. století. Původ slova lasagne je prý ale ještě starší. Podle webu Mitaliakitchen.com se prý slovo laganon používalo již ve starověkém Řecku a označovaly se jím první těstoviny v podobě plochách plátů nakrájených na tenké proužky. Ve starém Římě se pak připravoval pokrm lasanum, jímž se původně označovala nádoba, ve které se podával. Novodobé lasagne takové, jaké je známe dnes, vznikly jako spousta jiných významných italských jídel v Neapoli. Již v 80. letech 19. století se objevil v jedné kuchařce recept, v němž hlavní roli hrály nejen pláty těstovin, ale i rajčata. Posléze se začaly přidávat další ingredience, až se lasagne vyvinuly do dnešní podoby a množství variant.

Znáte masopustní lasagne?

Většina lidí zná těstoviny s boloňským ragú (lasagne alla bolognese), teda s omáčkou z mletého masa dušeného s rajčaty a kořenovou zeleninou. V Itálii je v jídelních lístcích restaurací můžete najít i pod názvem lasagne al forno (toto slovo znamená zapečené) nebo se nazývají prostě jednoduše jen lasagne. Jde zkrátka o ty nejzákladnější. A protože je tento recept spjatý s krajem Emilia-Romagna a jeho hlavním městem Bologna, říká se jim lasagne boloňské. V původních neapolských lasagních ale byly trochu jiné ingredience. Jejich dnešní podoba se nazývá lasagna di carnevale a připravují se z místní klobásy, smažených masových kuliček, vajec uvařených natvrdo, ricotty nebo mozzarelly a neapolského ragú. To se od toho boloňského liší velkými kousky masa a také větším množstvím přidaných rajčat. Navíc se ochucuje bazalkou. Jak již název napovídá, tyto lasagne se tradičně v Itálii jí během karnevalu neboli masopustu. Kromě nich ale existuje mnoho dalších druhů lasagní. Dalo by se skoro říct, že téměř každý region má svou vlastní verzi tohoto pokrmu. Někde se s rajčatovou omáčkou a masem (např. mletým hovězím, vepřovým nebo kuřecím) kombinují sýry jako ricotta či mozzarella. Existují i vegetariánské verze lasagní s různými druhy zeleniny (např. špenátem, cuketami, olivami a houbami). Celý pokrm se obvykle dochucuje vínem, česnekem, cibulí a oreganem. Ve všech případech se lasagne pečou (al forno).

Aby těstoviny dobře změkly

Příprava lasagní je poměrně zdlouhavá, přičemž nejdéle trvá příprava masového ragú. To se musí vaří poměrně dlouho (klidně až 4 hodiny), aby se dokonale prolnuly všechny chutě. Kromě masového ragú je nutné připravit bešamel. Ten totiž společně s omáčkou přispívá k zvlhčení a změkčení těstovinových plátů a zajišťuje, že má pokrm jemnější a sametovější chuť a konzistenci. Pokud by vám bešamel připadal příliš sytý a kalorický, můžete jej nahradit třeba kysanou smetanou nebo kefírem. Těstovinové pláty je nejlepší použít čerstvé. Pokud máte k dispozici sušené, je dobré je krátce povařit ve vroucí vodě, stačí ale jen chvilinka, cca 1 minuta. Důležité je vařit je po jednom, aby se neslepily. Díky vaření těstoviny lehce změknou a lépe budou nasávat tekutinu z omáček. První se do pekáčku nalévá vrstva omáčky, která zabrání tomu, aby se těstoviny připekly. Omáčka se zakryje lasagnemi, pak následuje opět omáčka a bešamel. Takto se vrství, dokud se nespotřebují všechny suroviny. Důležité je, aby byla poslední vrstva těstovin dostatečně zakrytá, aby pláty nezůstaly tvrdé. Úplně navrch pak patří vrstva nastrouhaného sýra, který se po zapečení krásně rozteče a vytvoří na pokrmu krásně voňavou krustu.