Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Cibule dává salátům tu správnou chuť. Jak zmírnit její štiplavost a jaké odrůdy jsou do salátů nejvhodnější
Zdroj: Freepik, timolina

Saláty z čerstvé zeleniny patří k létu stejně jako koupání nebo zmrzlina. Naše chutě uspokojí i během horkých dnů, kdy nemáme na jiné jídlo ani pomyšlení. Nestačí ale jen smíchat zeleninu, na vyšší úroveň saláty pozvedne správně zvolené koření nebo dokonalá zálivka, navíc jejich chuti výrazně prospěje i obyčejná cibule.

Cibule dodá salátům výraznější chuť

Cibule je při vaření jednou z nejdůležitějších surovin. Používá se jako základ pod maso, potřebujeme ji k přípravě omáček i polévek, je skvělá do pomazánek, smažíme na ní vajíčka a mnohem lepší chuť dodá právě salátům. V některých je cibule přímo nezbytnou ingrediencí -  patří do zelného coleslawu, zvýrazní řecký salát a neobejde se bez ní ani obyčejný rajčatový salát s octovou zálivkou.

Do salátů se hodí jemnější odrůdy cibule

Na vaření obvykle používáme obyčejnou žlutou kuchyňskou cibuli, která je poměrně chuťově výrazná a štiplavá, tudíž při jejím krájení prolijeme mnoho slz. Vařením nebo pečením se sice její chuť zjemní, ale v případě salátů tuto vlastnost nemůžeme využít. Proto do nich raději používáme druhy cibule, které mají jemnější chuť. Jaké to jsou?

Šalotka – vypadá sice jako obyčejná kuchyňská cibule, mívá ale často podlouhlý tvar a její slupka je zbarvená do hnědočervena. Šalotka je ovšem výjimečná hlavně pro svou jemnou a trochu nasládlou chuť. Není tak palčivá jako běžná cibule, navíc má i lehce česnekové aroma. Její předností je i to, že nezpůsobuje nadýmání.

Červená cibule – vyskytuje se v mnoha odrůdách a do salátu je přímo ideální. Má příjemnou sladkou a trochu mléčnou chuť, díky níž je vhodná k použití zasyrova, a to nejen do salátů, ale i do různých sendvičů nebo burgerů. Navíc pokrm oživí barevně. V syrovém stavu je dokonce ze všech cibulí nejzdravější.

Bílá cibule – díky své jemné chuti se i tato cibule báječně hodí do salátů. Ani ona není tak štiplavá a při jejím krájení nás téměř nebudou pálit oči. Ke konzumaci v syrovém stavu přímo vybízí. Pokud ji totiž uvaříme, svou chuť dokonce ztrácí. Obsahuje hodně vody, takže je i krásně šťavnatá.

Naťová cibulka – nejde o žádný speciální druh cibule, obecně se tak označuje jakákoliv cibule, která má ještě nedovyvinuté hlavičky (nebo jen velmi malé) a prodává se i s natí, která se rovněž přidává do jídel. Často ji označujeme jako jarní – tak by se ale měla nazývat jen cibule zimní, cibulovitá zelenina známá pod lidovým názvem sečka. Tyto zelené cibulky jsou také mnohem jemnější a nasládlé, méně štiplavé a do salátů jsou vhodné i pro svou šťavnatost a zelenou barvu.

Voda snižuje štiplavost

V případě, že máte doma jen žlutou cibuli, nebo jsou na vás i výše uvedené druhy moc výrazné, můžete štiplavost cibule různými způsoby trochu zmírnit. Chuť cibule se zjemňuje během vaření, podobný účinek na ni má ale i voda. Cibule se často např. do bramborového salátu spařuje, případně krátce (asi 1 minutu) vaří v horké vodě. Tím získáte jakýsi kompromis mezi vařenou a syrovou cibulí, ale přijdete i o mnoho živin. Stejným způsobem ovšem funguje, když cibuli namočíte do studené vody asi na 5–10 minut. Účinek je dokonce rychlejší, když použijete ledovou vodu, navíc s kostkami ledu. Starší cibuli tato ledová lázeň i trochu oživí a bude pak křupavější.

Pomůže i ocet a sůl

Saláty se často ochucují rovněž octem nebo citronovou šťávou, což prospěje i cibuli. Pokud nakrájenou cibulku navíc předem do octa či do citronové šťávy naložíte (aspoň na 10 minut), bude mít jemnější a navíc svěžejší chuť. V případě, že potřebujete cibuli použít ihned a nemáte čas ji nechávat odležet, dejte misku s cibulí, octem a špetkou soli do mikrovlnné trouby a zapněte ji na 10 sekund. Na zjemnění cibule rovněž pomůže, když ji nasolíte. Nakrájenou cibuli jen jednoduše posypete trochou soli a necháte asi 15 minut odstát. Nasolení vytáhne z cibule vlhkost i látky, které ji činí pikantní. Bude mít rovněž jemnější texturu. Sůl pak jen stačí setřít papírovou utěrkou.

Recepty k tomuto článku