duben

Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek je pátý den Svatého týdne, který začíná Květnou nedělí. Během něj si křesťané připomínají poslední večeři Ježíše Krista, jeho modlitbu v Getsemanské zahradě i zajetí, které následovalo. Jak vzniklo označení Zelený čtvrtek a které zvyky a pokrmy se s tímto dnem pojí?

Samotný název pro tento velikonoční den vznikl pravděpodobně zkomolením původního německého názvu Greinendonnerstag (Lkavý čtvrtek) na Grünner Donnerstag (Zelený čtvrtek). Podle dalšího zdroje byl název odvozen od zeleného kněžského roucha. Ať se však vzalo toto pojmenování kdekoliv, tradičně jsou s tímto dnem spojené zelené pokrmy. Vařil se hrách či zelí, ale také třeba polévky z prvních jarních bylin. Vynikající je kopřivová polévka. Dnes si můžete dát například špenát nebo salát.

Velikonoce

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem a jejich tradice má své náležitosti a zvyky, které se týkají i vaření a stravování. Celý velikonoční týden má například daný speciální jídelníček -…

Na Zelený čtvrtek se pekly jidáše

V tento den se podle lidových tradic pekly jidáše, které vycházejí z podobného těsta jako mazanec či vánočka. Jde o pečivo, které má svým tvarem připomínat spletený provaz, na kterém se měl oběsit zrádný Jidáš.

Na Zelený čtvrtek utichají zvony, traduje se, že odlétají do Říma. Zvony na kostelních věžích se odmlčí až do sobotního Vzkříšení. Místo pravidelného zvonění chodili v minulosti po vsích chlapci s rozličnými klapadly a řehtačkami.

Tento den byl také dnem očisty, lidé se omývali ranní rosou. Dokonce i papež omývá na Zelený čtvrtek nohy starcům. Jde o výraz pokory ke starým a chudým lidem. Na Zelený čtvrtek se nemá nic půjčovat a ani se hádat. Tím si zajistíte, že se vám hádky budou celý rok vyhýbat a peníze si k vám samy najdou cestu. Dále se traduje, že když tento den spálíte smetí, hodíte ho přes plot nebo vynesete na rozcestí, opustí vaše stavení hmyz i myši.