Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Celer je aromatická zelenina a bylinka v jednom. Sazenice sázíme na záhony v polovině května, protože jsou choulostivé na chlad. Ke svému růstu potřebují dostatek tepla a vody – pak se nám odmění pořádnou náloží vitamínů.

Celer je kořenová a stonková zelenina z čeledi miříkovitých. Bez celeru si nedokážeme představit mnoho druhů jídel - od polévek, pomazánek a salátů až po královnu české kuchyně – svíčkovou na smetaně. Jak dobře znáte celer?

Rozdíl mezi naťovým, bulvovým a řapíkatým celerem

V jednom názvu se skrývají tři druhy báječné zeleniny:

  • Bulvový celer se pěstuje pro velkou hnědobéžovou bulvu, která se ukrývá pod zeminou. Bulvu konzumujeme syrovou, vařenou, dušenou, pečenou i smaženou. Má výrazně aromatickou chuť, proto je nedílnou součástí některých tradičních receptů. Kromě bulvy můžeme zpracovat i stonky s listy.
  • Naťový celer je známý pro bohatou kytici zelených listů s tenčími řapíky, než má bulvový celer. Listy používáme nejen zasyrova do salátů a pomazánek, ale i do vařených a pečených pokrmů. Listy lze snadno sušit a mrazit, proto je zpracováváme na zimu jako vynikajicí koření.
  • Řapíkatý celer se vyznačuje růžicí masitých stonků s křehkými listy, které nevyrůstají z bulvy, ale z malé hlízy. Pokrájené stonky jsou vhodné nejen do salátů a smoothie, ale využívají se často do krémových polévek, zeleninových směsí a slaných koláčů. Aromatické řapíky jsou báječnou svačinkou.

Celer rychle hnědne, proto ho hned po oloupání ponoříme do studené vody. Také ho můžeme pokapat octem či citronovou šťávou.

Dokážete si představit svíčkovou omáčku bez celeru a mrkve? Pokud nevíte, jak se přesně dělá, poradí vám při přípravě naše video:

 

Komentáře

Další tipy a triky

]