Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Naučte se číst v tabulkách, není všechno zlato, co se třpytí.
Zdroj: Unsplash

Nápisy jako „light“, „fit“ nebo „protein“ na nás křičí skoro z každého regálu, realita uvnitř balení ovšem bývá často úplně jiná. Naučit se rozumět výživovým údajům přitom není žádná věda, chce to jen znát základní pravidla a nenechat se opít rohlíkem.

Jednoduchá matematika

Orientace v údajích na obalech není vždy jednoduchá. Jednou sledujeme kalorie (kcal), podruhé kilojouly (kJ) a za chvíli máme v číslech chaos. Přitom v tom žádná složitá věda nevězí. Stačí si pamatovat jednoduchý přepočet: když kilokalorie vynásobíte hodnotou 4,2, dostanete kilojouly.

Odborné podklady uvádějí průměrný denní příjem okolo 2 000 kcal (8 400 kJ), je však třeba brát na zřetel, že jde pouze o údaj orientační. Fyzicky aktivní člověk spálí klidně dvakrát více energie než ten, který má sedavé zaměstnání. Slepé porovnávání tabulek bez ohledu na životní styl je pak nejrychlejší cestou k nadváze. 

Co zvládne tělo samo?

Představte si motor, který běží na volnoběh. Přesně tak funguje bazální metabolismus. Je to množství energie, které lidské tělo spotřebuje k pouhému přežití v naprostém klidu. Tento příděl padne na dýchání, pumpování krve, termoregulaci a udržení mozku v provozu.

Mnoho lidí dělá tu chybu, že ve snaze zhubnout přijímá méně jídla, než kolik činí tato základní záchovná dávka. Tělo pak dostane strach, přepne na nouzový režim a každé další sousto si začne ukládat do tukových zásob na horší časy. Když naopak dlouhodobě jíte víc, než zvládne bazální metabolismus společně s pohybem spálit, váha letí nahoru.

Proteinové šílenství 

Chceme-li zhubnout nebo si udržet váhu, často v obchodech saháme po potravinách, které by nám měly naše úsilí usnadnit. Téměř jako magnet na náš působí hlavně nápis protein. Lidé tyto produkty nakupují automaticky v domnění, že dělají maximum pro své svaly. Bílkoviny jsou samozřejmě klíčové pro imunitu i svalovou hmotu, ale nic by se nemělo přehánět.

Publikace České technologické platformy pro potraviny jasně říká, že běžný dospělý potřebuje za den zhruba 0,8 gramu bílkovin na každý kilogram své váhy. Pokud vážíte 75 kilogramů, bohatě vám stačí 60 gramů denně, což snadno poskládáte z běžné vyvážené stravy. Tyto předražené výrobky navíc v tichosti maskují vysoké hodnoty tuku a cukru, které mají kompenzovat chuť.

Sacharidy pod lupou

Nízkosacharidové trendy teď vládnou světu a ze sacharidů se stal veřejný nepřítel číslo jedna. Jenže bez nich tělu chybí primární palivo. Klid při nákupu si udržíte tak, že v tabulce skočíte očima rovnou na řádek „z toho cukry“. Celkové sacharidy totiž obsahují i složité formy, které se uvolňují pomalu a dodávají energii postupně.

Naopak položka „z toho cukry“ odhaluje rychlé, jednoduché cukry. Jednoduchá matematika říká, že čím blíže je hodnota cukrů k celkovým sacharidům, tím méně vhodný produkt držíte v ruce. Je však třeba zapojit selský rozum. Bílý jogurt nebo ovoce v sobě mají cukry přirozeně od přírody, což je úplně jiná kategorie než sladkost zasypaná rafinovaným cukrem.

Tuky nejsou nepřítel

Vymýtit z jídelníčku veškerý tuk je absolutní nesmysl. Bez něj tělo nedokáže vstřebat ani základní vitaminy jako A, D, E nebo K. Sice platí, že jeden gram tuku v sobě schovává koncentrovanou porci energie (38 kJ), ale spíše než samotná gramáž vás musí zajímat složení.

Na etiketě vždy hledejte položku „nasycené mastné kyseliny“. To jsou ty složky, které při nadbytku zanášejí cévy. Naopak nenasycené mastné kyseliny, jako je omega-3, tělo nutně potřebuje. Když sáhnete v regálu po produktu s nápisem „bez tuku“, dostanete většinou náhražku plnou škrobu a cukru, protože bez tuku potraviny ztrácejí svou přirozenou chuťovou texturu.

Jak číst etiketu jako celek 

Pokud věříte pouze nápisům na přední straně obalu, snadno podlehnete iluzi. Přední strana krabičky je totiž nástrojem marketingu, jehož úkolem je zaujmout barvami a lákavými hesly. Skutečný příběh potraviny se píše až na zadní straně v malé tabulce a v seznamu složení.

První pravidlo úspěchu zní: vždycky porovnávejte hodnoty na 100 gramů výrobku. Výrobci totiž s oblibou uvádějí hodnoty na jednu porci, kterou si ale v tabulce záměrně nastaví jako nereálně malou, aby čísla vypadala opticky příznivěji. Otočit produkt zadní stranou nahoru zabere dvě vteřiny a ušetří vám to spoustu peněz i zbytečných kil navíc.

Náš tip: Chcete si držet kondičku? Vsaďte na čerstvé potraviny. Tento salát podle našeho videoreceptu zaujme chutí i množstvím živin. 

 

Komentáře

]