Velikonoční týden: Poradíme, jak zapojit tradice do všedních i svátečních dní

Velikonoční období je významné především pro křesťany, kteří si připomínají ukřižování a následné vzkříšení Ježíše Krista. Ještě před příchodem křesťanské církve do Čech, byly zvyky a obyčeje čistě pohanské a reagovaly především na dění v přírodě. Proto dnes jde většinou o kombinaci různých zvyků, přičemž některé se postupně vytrácejí.

Modré pondělí, Žluté úterý, Škaredá středa

Právě tyto dny sloužily k přípravě domova na nadcházející, svátečnější období. V chalupách se uklízelo a na Škaredou (sazometnou) středu se vymetal i komín. Přívlastek „škaredá“ se vysvětluje také tím, že se v tento den Jidáš škaredil na Krista a následně ho zradil.

Tip: Na Škaredou středu se pečou jidáše. Podávají se ve čtvrtek ráno spolu s medem a podle tradice chrání před hadím uštknutím.

Zelený čtvrtek

Z křesťanské tradice dostal tento den název podle Olivové hory, kde začalo Kristovo utrpení. V tento den také „odlétají zvony do Říma“ – zvonění v poledne i klekání až do nedělního rána nahrazovala omladina hlukem klapaček, hrkaček a řehtaček, s nimiž chodila po vesnici a suplovala tak zvony jako časový signál.

Tip: V tento den je zvykem připravovat jídla ze zelené zeleniny nebo z divokých jarních bylin.

Velký pátek

Tento den připomíná ukřižování Krista a je dnem hlubokého smutku. Nekonaly se mše, pouze se zpívalo a četly se texty. Pokud hospodyňky nevyužily předchozí dny k úklidu, zejména k praní prádla, měly v tento den smůlu – symbolicky by prádlo nemáčely do vody, ale do Kristovy krve. Zároveň bylo zakázáno hýbat se zemí (např. orat, kopat, sázet).

Tip: I dnes můžete tento den věnovat rozjímání a ztišení, můžete se postit a zamýšlet nad tím, co končí, a dát tak prostor tomu, co se může nově zrodit. 

Bílá sobota

V tento den se před kostelem světil oheň. Od něj se zapálila velikonoční svíce (Paškál) a jejím prostřednictvím se oheň obřadně přenesl do kostela. Posvěcené polínko z ohniště si mohla hospodyňka odnést i domů – dávalo se například na pole, aby dobře rodilo, nebo za trám v domě, aby stavení chránilo před požárem.

Tip: V tento den se doma pečou beránci, mazance, nádivka i další sváteční dobroty a lidé se opět mohou radovat a slavit.

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční)

Je to den Zmrtvýchvstání Krista. Vrcholí velikonoční svátky a končí půst. V kostele se provádělo svěcení pokrmů (beránek, mazanec, vejce, chléb, víno). Kousek posvěceného jídla dostala každá návštěva, dávalo se také zvířatům, do vody či do sadu, aby byla hojnost ovoce, dobrá voda a plodnost zvířat.

Tip: Nejste-li věřící a nechodíte do kostela, můžete si při přípravě symbolického jídla – například mazance, uvědomit jeho skutečnou hodnotu: že obilí na mouku někdo vypěstoval, že se někdo postaral o zvířata, a že do přípravy tradičního pokrmu vkládáte i vlastní hodnotu a energii.

Velikonoční pondělí

Na Velikonoční pondělí už nepřipadají žádné významné liturgické úkony, o to větší význam mají však z hlediska zvyků a obyčejů. České Velikonoce jsou charakteristické dodnes živou tradicí – „velikonoční pomlázkou“. Pomlázka symbolizuje předávání síly, zdraví a svěžesti, což si musí uvědomovat především ženy, které jsou tímto způsobem "omlazovány". Odměnou za pomlázku jsou malovaná a různě zdobená vajíčka.

Tip: Ve zdobení kraslic je naše země opravdovým unikátem. Podívejte se na různé způsoby zdobení velikonočních vajíček, které doplňuje názorný videonávod, jak obarvit vejce v cibulových slupkách.