Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Mohlo by se vám líbit

Mohlo by se vám líbit

Na Zelený čtvrtek si určitě uvaříme něco zeleného. Využijeme zeleninu nebo čerstvé bylinky

5×

Jaroslava Oumarová Jaroslava Oumarová

Na Zelený čtvrtek si určitě uvaříme něco zeleného. Využijeme zeleninu nebo čerstvé bylinky
Zdroj: Pixabay-Boomie

Původní název Zelený čtvrtek pochází z němčiny a vznikl omylem (ze slova grienen=plakat se stalo slovo grün=zelený). Zelený čtvrtek je součástí Pašijového týdne a následuje po Modrém pondělí, Žlutém úterý a Škaredé středě.

Označení každého dne má svou vlastní symboliku. Zelený čtvrtek přichází po Modrém pondělí (symbolika: modré farářovo roucho, modrá znamená věrnost, stálost, osvěžení a touhu, začíná hlavní jarní úklid), Žlutém úterý (žlutá barva symbolizuje světlo, vznešenost, věčnost a ctnost, vymetají se pavučiny) a Škaredé středě (té se také říká Smetná nebo Sazometná, protože velký úklid vrcholí, a navíc se traduje, že se Jidáš v tento den na Ježíše škaredil, protože už připravoval zradu).

Jaké zvyky se vážou k Zelenému čtvrtku

Můžeme se zamyslet a zavzpomínat, mnohé zvyky se ještě dodržují, zvláště na venkově.

  • V tento den se říkalo, že „odlétají zvony do Říma“ (utichají až do sobotního Vzkříšení) a místo ranního, poledního a večerního zvonění obíhali chlapci vesnici s řehtačkami a klapačkami.
  • Na Zelený čtvrtek se uctívala pramenitá voda jako dárkyně života, je to den očisty (papež omývá nohy starcům jako výraz pokory a úcty ke starým lidem).
  • Večer se celý dům vykropil svěcenou vodou a vyzdobil narašeným osením a rašícími větvičkami.
  • Pekly se jidáše a točenice jako symbol provazu, na kterém se Jidáš pod tíhou svědomí oběsil. Jidáše se mažou medem proti hadímu uštknutí.
  • Zelený čtvrtek je považován za den příhodný k setí. Z dávných dob nám zůstalo rčení „Na Zelený čtvrtek hrachem osívej, na Velký pátek půdou nehýbej.“

Co se jedlo na Zelený čtvrtek

Nejen na Zelený čtvrtek, ale po celé jaro si dopřejeme zeleninu nebo bylinky v hojném množství. Pokud se Velikonoce slaví v době, kdy už venku raší dostatek rostlin, je tento požadavek snadný. Ale i když probíhaly Velikonoce brzy a byla ještě zima, uměli si naši předci poradit. Za okny pěstovali celou zimu bylinky (např. rozmarýn, petrželku, pažitku, přirychlovali natě cibule a kořenové zeleniny) a také měli v komoře kysané zelí.

Jaké bylinky najdeme venku

Jedny z prvních bylin a planých rostlin, které můžeme konzumovat, jsou listy kopřivy, potočnice, kontryhelu, fialek, sedmikrásek, pampelišek, popence, jitrocelu, bršlice, medvědího česneku, lebedy a dalších. Sbíráme je vždy na čistých lokalitách. Z bylin můžeme vařit polévky, přidávat je do vajec, kaší, příloh atd. Možností je mnoho.

Bylinky na jaře můžeme využít i na přípravu výborné pečené mrkve s bylinkami, jak ukazuje následující video-recept.

 

Tento tip je užitečný  (5×)

Sdílejte s přáteli

Vytisknout

Facebook Sdílet na Facebooku

Messenger Poslat na Messenger

Komentáře

Přidat komentář

Přidat komentář

Další tipy a triky

Marie

Náhodný recept Zobrazit více

Nejnovější recepty Více

Přečtěte si Zobrazit více