Velikonoční (Pašijový, Svatý) týden je nabitý zvyky a tradicemi. Znáte je?

Velikonoční týden je významné období křesťanského roku, kdy se během obřadů připomíná život Ježíše Krista, jeho smrt na kříži a potom i vzkříšení, a to formou divadelních her, čtených textů nebo písní (pašije). Jednotlivé dny se označují určujícími přívlastky. Květná neděle je typická svěcením ratolestí (kvetoucí proutky jívy) a vody v kostelích. Posvěcené proutky mají za úkol chránit obydlí. Ochranný účel má i svěcená voda. Stejně tak každý následující den je něčím typický.

Modré pondělí, Šedivé úterý a Škaredá středa

Následující dny se jmenují takto:

• Modré pondělí je den, kdy hospodyně zahajovaly jarní úklid doma i kolem domu.
• Šedivé úterý má svůj název podle zvířeného prachu, všude se zametá a vymetají se pavučiny.
• Škaredá (Sazometná) středa naznačuje, že se vymetají komíny. Přívlastek "škaredá" se také vysvětluje tak, že se už Jidáš škaredil na Krista a pak ho zradil. Na Škaredou středu se pečou jidáše, jsou prvním jídlem ve čtvrtek ráno spolu s medem, a údajně chrání proti hadímu uštknutí.

Co je typické pro Zelený čtvrtek

Zelený čtvrtek vznikl podle Wikipedie pravděpodobně špatným přepisem německého slova Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) na Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Nicméně lidé druhý název vzali za svůj, kněz v kostele obléká zelené roucho a my jíme něco zeleného. V tento den také odlétají zvony do Říma - zvonění v poledne a klekání až do nedělního rána obstarává omladina řehtačkami, hrkadly apod.

Velký pátek připomíná ukřižování

Velký pátek je nejtišší den roku, den ukřižování. Nekonají se mše, nehrají varhany, křesťané mají přísný půst, den tráví tiše v rozjímání a modlitbách. Také je to den plný magie (pozůstatku z pohanských dob). Otvírají se skryté poklady, nesmí se hýbat se zemí (půda je v tento den posvátná), prát prádlo a vůbec těžce pracovat.

Velikonoční neděle je slavný den

Velikonoční neděle (Velká, Boží hod velikonoční) je den oslav, kdy všude hlaholí zvony, lidé jsou svátečně oblečení (mají mít něco nového), navštěvují se a hodují. V pokrmech se nešetří vejci, protože po zimě opět začínají nést slepice. Nedílnou součástí jarního jídelníčku je maso mladých zvířat (jehněčí, kůzlečí, telecí apod.) a hojnost čerstvé zeleniny a bylin.

Velikonoční pondělí patří lidové zábavě

Pondělí velikonoční už nepatří církevním obřadům, ale zcela lidové zábavě. Od obrozeneckých dob se ve větších městech konají poutě nebo výlety spolků. Ve zdobení kraslic je naše země opravdovým unikátem. Nikde na světě nenajdeme tolik lidových maléreček, technik, vzorů a všeobecného rozšíření těchto postupů mezi lidmi. Do konce 1. světové války se vždy zdobila a darovala vejce plná jako symbol života. Až od té doby se zdobí i vyfouklé skořápky (vejdumky) jako dekorace. Symbolické šlehání pomlázkou nebo polévání vodou má zajistit zdraví a svěžest mladým dívkám.

Tak si svátky hezky užijte.