Kvůli melounu končí někteří lidé v nemocnici. Dvě banální chyby mohou ohrozit naše zdraví

Může obyčejný meloun způsobit hospitalizaci?

Přesně touto otázkou začínal před několika dny příspěvek přednosty Všeobecné interní kliniky Fakultní nemocnice Brno MUDr. Ondřeje Ludka. Popsal v něm, že se každé léto setkávají s pacienty se srdečním selháním, kteří během krátké doby snědí tolik melounu, že jejich srdce nezvládne zvýšený příjem tekutin.

Objeví se otoky, zhorší se dušnost a někdy je nutná hospitalizace. Podobný problém může vzniknout i při nadměrném pití minerálních vod, limonád nebo obyčejného piva (a platí to i pro nealko verze). 

Pokud si teď říkáte, že se v létě přece doporučuje dostatečně pít nebo přijímat na vodu bohaté potraviny, pak máte pravdu. Vysoký obsah vody v ovoci nebo zelenině je skutečně obvykle pro většinu lidí výhodou. Ale u některých může větší množství melounu zkonzumovaného v krátkém čase představovat problém. 

Jelikož nám meloun chutná, ani si nevšimneme a spořádáme klidně na posezení kilo i víc. A právě v množství je problém. Kromě kardiaků vadí hodně melounu také lidem s citlivým zažíváním. Objevit se mohou bolesti břicha, plynatost i další trable. 

A to pořád není všechno. Nesprávným zacházením si můžeme značné žaludeční potáže přivodit z melounu všichni. 

Neumytá slupka může přenést bakterie  

Meloun roste na zemi, prochází sklizní, přepravou, sklady i obchody a jeho povrch nemusí být a obvykle ani nebývá úplně čistý. Na slupce se mohou nacházet nečistoty a mikroorganismy, přestože vypadá na pohled neporušeně. 

Jakmile do neumytého melounu zakrojíme, nůž projede nejprve slupkou a poté dužinou. Bakterie z povrchu se tak můžou snadno dostat přímo na část, kterou jíme. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv proto doporučuje omývat pod tekoucí vodou i ovoce, jehož slupku nebudeme konzumovat. 

Přenosu bakterií typu salmonela, E. coli nebo kampylobakter sice pouhým omytím teplou vodou na sto procent nezabráníme, ale snížíme aspoň jejich množství. Pomůže i následné důkladné osušení kuchyňskou papírovou utěrkou a pokud chcete mít ještě větší klid, po osušení meloun otřete čistým hadříkem namočeným do octa. 

Ocet má totiž díky své kyselosti určitý antimikrobiální účinek a některé pokusy ukazují, že octový roztok může snížit množství mikroorganismů na povrchu ovoce a zeleniny. Ostatně, naše babičky jej pro čištění, třeba ledniček, používaly běžně. 

Když máte všechno hotovo, nezapomeňte nakrájenou dužinu buď rychle sníst, anebo ji naopak uložit hned do lednice a sníst i tak co nejdříve. 

Vodní meloun, který patří ze všech druhů melounů k nejoblíbenějším, tvoří zhruba z 91–92 % voda, dále obsahuje vitamin C, menší množství provitaminu A a některých vitaminů skupiny B. Z minerálních látek v něm najdeme hlavně draslík a hořčík. Červenou barvu dužině dodává lykopen, přírodní antioxidant známý také z rajčat. 

A kromě toho všeho meloun hlavně skvěle chutná, zvlášť, když narazíme na opravdu šťavnatý a pevný kousek. Proto by byla škoda meloun z jídelníčku vyřazovat. Stačí jen dodržet několik jednoduchých pravidel. Před krájením meloun umýt, nakrájený uchovávat v chladu a nesníst během chvíle několik kilogramů. 

Pak už si můžete meloun vychutnat samotný, v salátu se sýrem feta nebo třeba jako originální sladkou pizzu.