Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Staročeská lepenice dokazuje, že k dobrému jídlu nepotřebujeme drahé suroviny ani složité kuchařské postupy. Spojení brambor, kysaného zelí a voňavé cibulky dokázalo zasytit celé rodiny. V různých částech Čech se navíc tento pokrm připravoval trochu jinak a někde dostal i překvapivé lidové jméno.

Co je staročeská lepenice a proč ji naši předkové milovali

Lepenice patří mezi tradiční pokrmy české lidové kuchyně, které vznikly z potřeby využít dostupné suroviny a připravit z nich syté jídlo pro celou rodinu. Jejím základem jsou vařené brambory, které se rozšťouchají a smíchají s kysaným zelím. Chuť obvykle doplňuje osmažená cibule a tuk, nejčastěji v podobě vepřového sádla. Podle rodinných zvyklostí se přidávaly také škvarky nebo kousky uzeného masa.

Název lepenice pravděpodobně souvisí se způsobem přípravy. Brambory a zelí se totiž důkladně promíchají a vzájemně spojí do jednoho pokrmu. Nejde přitom o dokonale hladkou kaši. Tradiční lepenice si často zachovává hrubší strukturu, díky níž jsou jednotlivé suroviny stále dobře rozpoznatelné.

Brambory a zelí byly základem kuchyně chudších rodin

Dnešní kuchyně nabízí nepřeberné množství surovin, naši předkové však takový výběr neměli. Venkovské hospodyně musely vystačit s tím, co vypěstovaly, uchovaly ve sklepě nebo získaly při domácím hospodaření. Právě brambory a zelí patřily k potravinám, které se daly skladovat a využívat po značnou část roku.

Lepenice se hodila zejména do domácností, kde bylo potřeba nasytit více lidí bez velkých výdajů. Nemusela být pouhou přílohou. V chudších rodinách se běžně jedla jako samostatný pokrm, někdy doplněný kyselým mlékem. Tam, kde bylo k dispozici maso, ji hospodyně mohly podávat se škvarky, špekem nebo uzeným.

Jižní Čechy mají ke kočičáku blízko

Při pátrání po tradičních pokrmech narazíme na zajímavou věc. Jídlo podobné lepenici se v některých oblastech označuje také jako kočičák. Tento název se objevuje především v souvislosti s jihočeskou kuchyní, kde se pokrm připravoval z vařených brambor, kysaného zelí a cibule. Podle místních zvyklostí se přidávaly také škvarky nebo uzené maso.

Kočičák mohl být samostatným jídlem, ale stejně dobře posloužil jako příloha k dalším tradičním pokrmům. Běžně se podával například k jitrnicím, jelitům nebo zabijačkovému prejtu. Vydatnější varianta se špekem či uzeným dokázala zastoupit celý hlavní chod.

Zajímavé jsou rovněž další lidové názvy, které se v souvislosti s podobnými bramborovými pokrmy objevují. Vedle lepenice a kočičáku se můžeme setkat například s označeními hamty nebo žvanda. Jejich přesné použití se ovšem lišilo podle regionu a nemůžeme je automaticky považovat za zaměnitelné názvy totožného jídla.

V každém kraji mohla chutnat trochu jinak

Česká lidová kuchyně se vyznačovala velkou pestrostí. Základní suroviny bývaly podobné, ale výsledná podoba pokrmu závisela na místních zvyklostech, dostupných potravinách i chuti jednotlivých rodin.

Někde se lepenice připravovala především z brambor a kysaného zelí, jinde se větší důraz kladl na osmaženou cibulku a sádlo. V některých domácnostech se do ní přidávaly škvarky nebo drobně nakrájený špek. Další možností bylo doplnit ji uzeným masem, díky kterému se z jednoduché bramborové směsi stalo vydatnější jídlo. A také spojení s vepřovým masem, jitrnicemi, jelity a prejtem jí zajistilo pověst oblíbené přílohy k zabijačkovým specialitám.

Odlišný mohl být také způsob dokončení. Vedle běžného promíchání surovin se v některých oblastech lepenice ještě krátce zapékala v troubě. Taková úprava pomáhala jednotlivé složky propojit a dodala pokrmu trochu jiný charakter.

Jihočeská lepenice

Bramborovou kaši promícháme s podušeným kysaným zelím a dochutíme kmínem a cibulkou. Na závěr přidáme část čerstvého zelí a posypeme dozlatova osmaženou cibulí. Tradiční jihočeská klasika podle našeho receptu skvěle chutná samostatně i jako příloha k uzeninám.

Na přípravu pokrmu budete potřebovat: 

Recepty k tomuto článku

Komentáře

]