Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Blízký východ a zvláště muslimský svět má v západním světě značně pošramocenou reputaci. Ve světle nedávných událostí omšelá fráze „ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim“ nabývá na razanci a přispívá ke stupňující se západní islamofobii. A byly přitom časy, kdy křesťané a muslimové spolu žili v těsném sousedství, respektovali se a vzájemně těžili z oboustranně otevřeného vztahu. Vždyť Arabové byli vždy velcí vědci a myslitelé a Evropě předali řadu vynálezů a poznatků, jako například algebru (včetně čísla nula), optiku, lodní a navigační mapy, klikovou hřídel, vodní turbínu, ledek nebo kebab.

Blízký východ a zvláště muslimský svět má v západním světě značně pošramocenou reputaci. Ve světle nedávných událostí omšelá fráze „ne každý muslim je terorista, ale každý terorista je muslim“ nabývá na razanci a přispívá ke stupňující se západní islamofobii. A byly přitom časy, kdy křesťané a muslimové spolu žili v těsném sousedství, respektovali se a vzájemně těžili z oboustranně otevřeného vztahu. Vždyť Arabové byli vždy velcí vědci a myslitelé a Evropě předali řadu vynálezů a poznatků, jako například algebru (včetně čísla nula), optiku, lodní a navigační mapy, klikovou hřídel, vodní turbínu, ledek nebo kebab.

Blízkovýchodní a arabští emigranti se pozvolna zabydlují na předměstích evropských měst. Spolu s nimi se upevňuje i pozice kebabu, zprvu zajímavé novinky, později již pouliční stálice. A u toho jen tak nezůstane, vždyť již teď se hamburgery, hotdogy i nudle třesou strachy před kebaby stejně jako české babičky před arabskými studenty v městské hromadné dopravě.

Přestože existují desítky a stovky různých variací kebabu, vázané na rozmanitá arabská etnika, pokud před Evropanem zmíníme slovo „kebab“, zpravidla si představí vysokou masem obalenou rožeň otáčející se za usměvavým prodavačem. Tento v západní civilizaci nejznámější kebab nese jméno döner a za jeho vynálezce je považován turecký obchodník Haci Iskender, který jej popisuje v rodinné biografii z 19. století.

Döner kebab (z turečtiny přeloženo doslovně jako „otáčivé pečené maso“) je vertikální rožeň, na které se griluje marinované telecí, hovězí, jehněčí, ale i vepřové nebo kuřecí maso. Svou známou podobu (omáčkou zalité maso se zeleninou v pita chlebu) získal až s příchodem tureckého emigranta Mahmuda Aygüna do Berlína. Mladý Turek začal ve stánku u stanice metra prodávat v roce 1971 kebab za několik marek. Jaké v něm bylo kouzlo? Jako v každém rychlém občerstvení – chutné, levné a vždy po ruce. Mohli si na něm pochutnat stejně dobře vytížení manažeři jako tuctoví dělníci.       

Kebab se především v Německu, ve kterém žije početná arabská menšina, stal symbolem nočního života. Můžete si ho jednoduše dopřát kdykoliv, stánky se jen tak nezavírají. V Čechách je zatím jistou alternativou k zavedeným jedničkám rychlého občerstvení: hamburgeru, pizze a párku v rohlíku. Kebab je naším přímým každodenním spojením s arabskou kulturou. A kdo ví? Třeba s každým kousnutí napomáháme větší toleranci a pochopení mezi rozkmotřenými civilizacemi. 

Josef Mačí

Komentáře

libero

16. 5. 2013 15:10

Rožeň rodu ženského, pozoruhodné.

eligie

7. 5. 2013 01:49

Respektuji východní kultury, i když jsou jné než naše. Zločiny jsou všude, to nebudu rozebírat. Rodiny zde ale drží víc pohromadě a taky jsem viděla ženskou, která vzala deštník a šla manžela vypráskat z "hospody", protože jeho povinností je živit rodinu.

Přidat komentář

Přidat komentář


Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům