Co měla na talíři bájná kněžna Libuše? Zvěřinu pečenou na otevřeném ohništi i kaši slazenou lesním medem

Pramatka Přemyslovců?

Životní příběh kněžny Libuše zaznamenal kronikář Kosmas, barvitě ho pak vylíčil Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. A ačkoli jde o údajnou pramatku rodu Přemyslovců, žádné prokazatelné historické stopy nezanechala.

Historik a spisovatel František Palacký soudil, že zřejmě žila počátkem 8. století. O Libuši, jejím otci Krokovi, sestrách Kazi a Tetě, manželovi Přemyslu Oráčovi a synech Nezamyslovi, Radobýlovi a Lidomírovi nemáme žádné informace.

Manžel byl zemědělec

Připomeňme si, že Libušin mytický choť Přemysl byl původně oráč, tedy zemědělec, který vyslyšel kněžniny posly, zanechal orání, „zaparkoval“ na poli voly a vydal se na Vyšehrad. Tam se oženil s Libuší a postarali se o založení české vládnoucí dynastie.

Pokud by ale Libuše s rodinkou opravdu existovali, dovedeme si představit, co měli na jídelníčku. Jak jsme zmínili, Přemysl byl zemědělec. Slované v 7. a 8. století se převážně živili zemědělstvím, tedy pěstováním pšenice, ječmene, žita, prosa a hrachu. Políčka nijak nehnojili a výnosy tak byly hodně malé, údajně z jednoho zasetého zrnka se sklidila maximálně čtyři nově vypěstovaná zrna.

Zvířata u domu a obilí v jámě

Staří Slované zároveň chovali hospodářská zvířata, tedy krávy, kozy a prasata. Ta většinou ale jen stěží pokryla potřeby mléka a masa rodiny.

Lze ovšem předpokládat, že „první rodina“ nestrádala a měla k dispozici dostatek obilí, luštěnin i masa. Zřejmě jejich obydlí nebylo o moc luxusnější než to prostých lidí. Žilo se v příbytcích ze dřeva, proutí a rákosu, obytný prostor byl zahlouben do země a nad povrchem byla pouze střecha. Obilí se přechovávalo ve speciálních jámách pod úrovní terénu.

Kaše na všechny způsoby

Z obilí a hrachu připravovali různé placky a především kaše. Těmi byli naši předci proslulí. Placky i kaše se podávaly s divoce rostoucími bylinkami a zeleninou. Staří Slované si také rádi „osladili“ život a placky i kaše dochucovali medem lesních včel. Doma chovaná zvířata sloužila v první řadě jako zdroj mléka (krávy, ovce, kozy), teprve později šla na pečínku. Na maso se chovala prasata.  Lesy, ale také louky i potoky a řeky umožňovaly ulovit si volně pobíhající zvěř, ptáky a ryby. Nejdůležitější zbraní při lovu byly šípy napuštěné jedem.

Jednoduchá kuchyně

Maso se peklo na otevřeném kruhovém ohništi, které bylo umístěno v hlavní místnosti (dnes bychom řekli, že to byla obytná kuchyně či obytný prostor s kuchyňským koutem). Nádobí a kuchyňského náčiní bylo málo, důležitá byla pomůcka pro mletí obilí tzv. žernov, železné nádoby na vaření a další pomůcky ze železa, ale i z kostí. Už tehdy ručně vyráběli jednoduché keramické misky, hrnčířský kruh totiž ještě neznali.

A co bájná slovanská knížata pila? Určitě pramenitou vodu, rozšířená byla medovina, vařilo se i pivo.

Náš tip: Pečené vepřové koleno v medové marinádě podle našeho receptu by určitě chutnalo i bájným prvním Přemyslovcům.

Zdroje informací:

magazinuni.cz: Magdalena Beranová – naši Slované byli jedlíci kaší

dotyk.cz: Jak jedli staří Slované: Překvapivě dobře. Byli rafinovaní a vybíraví labužníci

historie.lusa.cz: Historie Česka pro školáky

dortiky.happz.cz: Strava v historii - úvod do středověku