Co se jedlo v dobách Sámovy říše? Kaše se mastila lněným olejem, maso bylo na talíři každý den a výjimkou nebyl ani kůň

Sámo známý i neznámý

O Sámovi, kterého si Slované v 7. století zvolili svým králem, a o jeho době máme jen kusé informace. Zřejmě postupně sjednotil a ovládl slovanské kmeny na území dnešních Čech a Moravy, na severozápadě Německa a části Chorvatska a Slovinska. Po vyhnání loupeživých Avarů z jihu Moravy odrazil útok franckých vojsk a zvítězil nad nimi roku 631 v bitvě u Wogastisburgu (o tom, kde Wogastisburg doopravdy byl, se dodnes archeologové dohadují).

Čtvercové chýše v malých vesnicích

Nás ale víc než jeho vojenské úspěchy zajímá všední život obyvatel této říše a to, co měli na talíři. Slovanské zvyky se tu totiž mísily s těmi, které si s sebou přinesla Sámova družina.

Lidé tehdy žili v malých vesnicích, které čítaly maximálně deset domů, tedy spíš chýší. Domácnost starých Slovanů, to byla čtvercová dřevěná chýše zakrytá rákosovými doškami, podlaha byla jen z udusané hlíny. Uvnitř bylo většinou otevřeně ohniště, někdy z kamenů postavené pece. Tam se pekly placky a vařily kaše.

Bez kaše to nešlo

Uvádí se, že Slované byli velkými jedlíky kaší. Zrnka obilí se rozdrtila nebo umlela mezi dvěma kulatými kameny a dala vařit do vody nebo mléka v kotlíku nad ohništěm. Kaše nasladko se doplňovaly lesním ovocem a ochucovaly medem.

Slané kaše se připravovaly také z obilí, častěji však z hrachu, čočky nebo jiných luštěnin.

Mastilo se máslem a překvapivě olejem, který se lisoval ze semínek lnu a konopí. Na placky nebo na chleba se mazal tvaroh ochucený kmínem a cibulí.

Maso měli každý den všichni

Zajímavé je, že nejstarší Slované zřejmě jedli mnohem častěji maso, než jejich potomci ve středověku. Byli totiž docela zdatní zemědělci a chovali skot, prasata, ovce, kozy a koně.

Slovo „chovat“ je ovšem trochu nadnesené, protože zvířata volně pobíhala a jedla, co našla. Maso bylo tedy naprosto běžnou součástí jídelníčku, obyčejní lidé ho snědli tolik, co bohatší vládnoucí vrstva. Rozdíl snad byl jenom v tom, že Sámo a jeho spolupracovníci preferovali zvěřinu a dopřávali si složitější úpravy masa.

Maso bylo libové, protože se konzumovalo mladé. Bylo totiž zvykem porážet hovězí i vepřové do dvou let stáří. Většinou se peklo na ohni, ale také v popelu, nebo se vařilo. Ceněné byly vnitřnosti a morek z kostí. Na východě Sámovy říše se běžně jedlo koňské maso.

Co se pilo?

Nejvíce voda z potoků a studánek. Muži si dopřávali pivo nebo medovinu, východní Slované dávali přednost kvasu. Jde o fermentovaný pěnivý a jen mírně alkoholický nápoj připravený ze staršího kváskového žitného chleba.

Zapomenout nesmíme ani na mléko, i když ho na pití moc nezbývalo. Využívalo se především na výrobu másla a tvarohu. Východní Slované pak měli v oblibě mléko kobylí, ze kterého vyráběli kvašený nápoj kumys.

Náš tip: Chcete vyzkoušet nějaký pokrm, který připravovali už staří Slované? Připravte si hrachovou kaši podle našeho videoreceptu.

Zdroje informací:

leslefts.blogspot.com: Food in Frankish laws

magazinuni.cz: Magdalena Beranová – naši Slované byli jedlíci kaší

dotyk.cz: Jak jedli staří Slované: Překvapivě dobře. Byli rafinovaní a vybíraví labužníci