Tajný trik supermarketů: Proč se nám zdá hezčí jídlo zdravější?

Polahodit oku uměli už staří Řekové

Krása lahodí lidskému oku od nepaměti. I při prohlížení uměleckých děl cítím požitek. To může vyvolat otázku, jestli hezky vypadající jídlo nepůsobí spíš nezdravě, protože lidé mají tendenci soudit, že co je hezké, je jenom hezké - a nic víc. A naopak, mnoho lidí má dojem, že co je zdravé, nemůže být zároveň chutné. Na druhou stranu, specifický druh estetiky, tzv. "klasická estetika", kterou znali už staří Řekové, se vyznačuje snahou přiblížit se svou symetrií a dokonalostí přírodě. I dokonalé jídlo ze současných propagačních plakátů se nám jeví jako přírodní, a tedy i pokud ne přímo zdravé, tak pro nás prospěšné. Ale je to skutečně tak?

Za zdravé si klidně připlatíme

V sérii experimentů vědci z Jihokarolínské univerzity pozorovali, jestli při použití klasické estetiky (symetrie, řád) bude jídlo na obrázku  vnímáno jako zdravější v porovnání s jídlem vyobrazeným neesteticky. V jednom z pokusů hodnotili účastníci populární avokádový toast. I přes fakt, že lidem před ukázáním samotných toastů byla sdělena cena i výživové údaje, které byly u obou toastů identické, účastníci testu vyhodnotili hezčí toast jako zároveň zdravější a přírodněji vypadající oproti tomu druhému. Bonusovým zjištěním bylo, že většina účastníků experimentu byla ochotna zaplatit daleko víc peněz za to, co považovala za zdravé. Jsou tedy oku lahodící reklamy na jídlo a potraviny klamavé? To se tak úplně říct nedá. Marketéři mají z povahy své profese trochu svázané ruce. Pokud by totiž zavrhli principy klasické estetiky a snažili se experimentovat se vzhledem jídla v reklamě, mělo by dílo na zákazníky opačný efekt a žádní marketéři by brzy nebyli.

Není všechno zdravé, co je BIO

Televizní reklamy nás zároveň dokázaly přesvědčit, že cokoliv zelené a s nálepkou BIO je automaticky zároveň zdravé. Proto je další velmi častou taktikou reklamních mágů přidávání různých přívlastků před k názvu výrobku, které evokují přírodu a zdravý životní styl. Například "farmářský", "sedlácký" a další. To ale stále není takové provinění jako honosná stylizace nepříliš kvalitních polotovarů nebo mražených jídel - jako třeba pizzy či hamburgerů - na jejich obalech. Přehnané dbaní na estetiku u nezdravého jídla, aby se koncovému zákazníkovi jevilo zdravější a tím pádem atraktivnější, může mít za následek negativní dopad na zdraví spotřebitelů. Je otázkou, zda by se oblast propagace potravin neměla více regulovat, protože by to potažmo mohlo přispět k celkově a reálně zdravějšímu životnímu stylu společnosti.