Den francouzského toastu

První zmínka o francouzském toastu lze zaznamenat v době slávy říše římské. U našich německých sousedů se dle historických pramenů připravuje minimálně od 14. století. Zde se tvrdý chleba obaloval ve vejci a následně smažil. Ve Francii se francouzský toast ve skutečnosti jmenuje pain perdu, což znamená ztracený chléb. Recept na ztracený chléb získal na popularitě, kdy bylo všeho nedostatek a bylo třeba počítat s každým drobečkem. Jde o recept, který využívá i starý a okoralý chléb, který už by se jinak nedal jíst. Ponoření takového krajíce do směsi vajec a mléka a následné osmažení na pánvi, z něj učinilo opět jedlou pochoutku.

Tradiční recept na francouzský toast obsahuje pouze chléb, vejce, mléko, trochu cukru a máslo na smažení. Moderní recepty však jdou dál a někdy se může jednat i o komplikovanější pokrm na přípravu. Toast lze třeba po dokončení polít javorovým sirupem či medem, namazat marmeládou či arašídovým máslem. Zdobit ho můžete ovocem, šlehačkou, ale také třeba jogurtem, v letních měsících zmrzlinou a na podzim ořechy. Tím vyvracíme mýtus, že na francouzském toastu není zdánlivě co zkazit.

Nejlepší základ pro francouzský toast

Za základ francouzského toastu je vhodné vzít starší pečivo. Čerstvý chléb by se zbytečně drolil a rozpadal. Ideálně se hodí několik dnů staré silnější toastový chléb, vhodná je i veka či mazanec. Francouzský toast můžete připravovat jak na pánvičce, tak v troubě. Na vaječnou směs budete potřebovat smetanu, mléko, vejce, hnědý cukr, vanilkovou esenci, skořici, sůl, máslo nebo řepkový olej na opékání. Do směsi můžete přidat i kůru z pomeranče, citronu nebo limetky.

Můžete zvolit i slanou verzi této pochoutky. Vyzkoušet můžete třeba variantu s hermelínem a šunkou.