Na houby bez promoklých bot: Co si obléct do lesa a jak úlovek doma zpracovat

Ráno je v lese chladněji, než si myslíte

Ve městě může být příjemných patnáct stupňů, ale v sedm ráno mezi stromy teploměr klidně klesne pod pět a tráva je mokrá od rosy. Nejlépe uděláte, když se obléknete do vrstev, které během dopoledne postupně uklidíte do batohu.

Na tělo si vezměte tričko z materiálu, který odvádí pot. Bavlna nasákne a pak vás bude studit, proto raději sáhněte po funkčním prádle. Přes něj přijde mikina nebo lehký fleece a navrch bunda, která vás ochrání před větrem i přeháňkou. Vybavit se přitom nemusíte za tisíce, funkční sportovní oblečení seženete výrazně levněji i v outletu. Pořiďte si ho ale s předstihem, a ne až večer před výpravou.

Suché nohy rozhodují o celkovém pohodlí

Kalhoty volte z rychleschnoucí látky, džíny se v mokré trávě promění v těžký studený obklad. Ještě víc pozornosti věnujte ponožkám. Vlněné ponožky vás zahřejí i ve chvíli, kdy navlhnou, a nohy se vám v nich nezapaří tolik jako v bavlně.

Na obuvi se šetřit nevyplácí. Možná vás napadne vzít si do mokrého lesa holínky, jenže noha se v nich rychle zpotí a na kluzkých kořenech vám bude chybět opora. Lépe vám poslouží pevné boty s protiskluzovou podrážkou, které drží kotník a vydrží rosu i bláto. Chcete-li cítit terén pod chodidly a mít v botě dost místa pro prsty, vyzkoušejte barefoot pohorky. Na tenkou podrážku si ale vaše nohy budou zvykat postupně, první výpravu v nich proto neplánujte na celý den.

A ještě jedna podzimní rada: v říjnu začínají hony. V reflexní oranžové čepici nebo bundě vás myslivci uvidí už z dálky. Pokud u vstupu do lesa uvidíte ceduli, která kvůli honu zakazuje vstup, respektujte ji a na houby se vydejte jinam.

Do košíku houby, do batohu všechno ostatní

Houby noste v proutěném košíku. Vzduch jím proudí a plodnice zůstanou pevné, zatímco v igelitové tašce se během hodiny zapaří a začnou měknout. Vezměte si také malý nožík s kartáčkem a houbu očistěte hned na místě. Hlína a jehličí zůstanou v lese a doma vás čeká polovina práce.

Do batohu přibalte termosku s čajem, něco k jídlu, nabitý telefon a náhradní ponožky. Ty po návratu k autu oceníte víc než cokoli jiného.

Sbírejte jen houby, které bezpečně poznáte. Pokud si jistí nejste, nechte houbu růst, nebo ji ukažte v houbařské poradně. Plodnici opatrně vykruťte nebo uřízněte u země a důlek zahrňte hrabankou, aby podhoubí nevysychalo.

Doma nečekejte do zítřka

Houby jsou křehčí, než vypadají, a nejlépe vám budou chutnat, když je zpracujete ještě týž den. Pokud to nestihnete, rozložte je volně na tác a dejte do lednice, nejdéle do druhého dne. Zavřené v sáčku je nenechávejte nikdy.

K čištění vám postačí nůž a vlhký hadřík. Houby určené k sušení nemyjte vůbec, nasály by vodu a sušily by se zbytečně dlouho. Nakrájejte je na plátky silné asi půl centimetru a sušte v sušičce nebo v troubě s pootevřenými dvířky při teplotě kolem 50 °C, dokud nezačnou praskat v prstech. Pak je přesypte do sklenice s těsným víčkem.

Do mrazáku dávejte houby raději krátce podušené ve vlastní šťávě. Nechte je vychladnout a zabalte po porcích, syrové po rozmrazení snadno rozbřednou a mohou zhořknout. Václavky vyžadují zvláštní péči: syrové ani nedovařené se jíst nesmějí, proto je vždy nejdřív spařte, vodu slijte a teprve potom je vařte dál.

Z čerstvých hřibů si připravte obyčejnou smaženici s cibulkou a vajíčkem, z václavek a bedel uvaříte výbornou polévku nebo guláš. Další nápady najdete mezi recepty z hub, od kulajdy po houbové omáčky. A když se z lesa vrátíte jen s několika kousky, nic se neděje. Smíchejte je s hlívou nebo žampiony z obchodu a uvařte z nich rizoto nebo omáčku k těstovinám, poradí vám jednoduché recepty z běžně dostupných surovin. I pár hřibů vám provoní celý hrnec.