Retro okénko: Původní remoska stála 180 Kčs a upekli jste v ní skoro všechno. I dnes se pořád ještě vyplatí!

Remoska na každé chatě

Remosku se někteří lidé spojují s časy socialismu a považují ji jen za jakousi „nouzovku“, když se na chalupě nechtěl zapalovat oheň v kamnech a bylo potřeba něco upéct. Remoska ovšem není jen nouzovým řešením, mnozí tvrdí, že v remosce se spousta pokrmů připraví mnohem lépe než v obyčejné troubě. Výborně a krásně doměkka v ní upečete různé druhy masa, kuře z remosky má dokonale propečenou kůžičku, rychle v ní uděláte brambory i různé zeleninové směsi.

Univerzální pečicí nádoba

Pokrmy v ní můžete dusit, smažit i zapékat a nepotřebujete k tomu ani příliš tuku. Výhodou také je, že se pokrmy v remosce nepřipalují. Navíc se remoska báječně hodí i k pečení moučníků. Koláče jsou z ní krásně křehké a křupavé a nejsou ani trochu vysušené. Není divu, že si za roky své existence získala tato pečicí nádoba tolik příznivců a i v současnosti se vyrábějí nové a čím dál tím víc vychytanější modely.

S remoskou ušetříte

Výjimečnost remosky tkví v tom, že zdroj tepla není vespodu nádoby, ale v jejím víku. Teplo se pak z pečicího víka rozvádí po stěnách hrnce, což zajišťuje, že je pokrm rovnoměrně ohříván a nepřipaluje se, což hrozí na pánvi. Svou velikostí se ale remoska pánvi podobá, jen je trochu vyšší. Je tedy snadno přenositelná, takže ji využijete nejen na chatě, ale třeba i při kempování.

Pokud kouzlu remosky naplno propadnete, klidně v ní můžete péct i doma. Remoska je totiž i poměrně úsporná. Vzhledem k tomu, že je malá, potřebuje mnohem méně elektrické energie, což v současné době zdražování přijde jen vhod. Jen pro srovnání – remoska má příkon 400 až 610 W, oproti tomu klasická trouba až 2 500 W.

Jak vznikla remoska?

Remoska je dnes známá téměř po celém světě, jde ale o ryze český vynález. Vděčíme za ni jednomu muži – Oldřichu Homutovi. Tento elektrotechnik se v 50. letech vydal do Švédska, kde ho zaujal speciální elektrický hrnec, který ovšem uměl pouze vařit. Homutu tenkrát napadlo, že by bylo dobré vytvořit hrnec, který by zvládal i pečení, poprosil proto své dva kolegy Jindřicha Uhera a Antonína Tyburce, aby mu s tím pomohli. I přes počáteční potíže nakonec tři konstruktéři svůj záměr dovedli až ke zdárnému konci a v roce 1953 spatřil světlo světa první prototyp remosky, který byl posléze dále zdokonalován.

První remosky se jmenovaly HUT, což byla zkratka složená z počátečním písmen příjmení vynálezců. A jestlipak víte, kolik remoska tehdy stála?  Za menší dvoulitrovou verzi musely tehdy hospodyňky zaplatit 180 Kčs, větší čtyřlitrová stála 210 Kčs. Oproti dnešní částce pohybující se kolem 3000 Kč se to zdá málo, ale už tehdy byla koupě remosky velkou investicí. Vzhledem k tomu, že mnohým remoska slouží dodnes, se ale vyplatila. 

Novodobá remoska

Přestože se dnes o remosce mluví jako o kuchařském unikátu z Beskyd, první remosky se původně vyráběly ve Zdicích, kde se montovaly elektrické pečící trouby. V roce 1957 se výroba přemístila do úplně nové továrny v Kostelci nad Černými lesy, kde se do roku 1991 vyrobilo zhruba 1,5 milionu kusů. Po revoluci se ovšem začaly na českém trhu objevovat nové vychytávky a zájem o remosku klesal.

V roce 1994 se ale technik Jiří Blažek snažil pořídit náhradní díly ke staré remosce, a protože se mu nedařilo, nakonec si zakoupil rovnou licenci na její výrobu, což byl počátek novodobé společnosti Remoska. Remoska byla obohacena o nové nepřilnavé povrchy a získala nový vzhled. V současnosti se dělá i v nerezu a také v různých barevných verzích, aby mohla zdobit kuchyň i navenek.

Náš tip: Podívejte se do galerie, jak šel čas s Remoskou. Nemáte náhodou některý z modelů stále doma? 

Zdroje informací:
Remoska.eu