Retro okénko: Vánoce za socíku. Stromečky zdobené kolekcemi od ROH, dlouhé fronty a děda Mráz místo Ježíška

Vánoce před rokem 1989

Pamatujete, jak vypadaly Vánoce před rokem 1989? Byly tenkrát mnohem skromnější, ale také o to klidnější. Možná i to je důvod, proč na ně spousta lidí vzpomíná s nostalgií. Pod stromkem nebývalo tolik dárků jako dnes, samotný stromeček, který jste koupili od prodejců na ulici, nevypadal úplně výstavně a sehnat víc než jednu vánoční kolekci byl téměř nadlidský výkon. I tak měly tehdejší Vánoce své nezpochybnitelné kouzlo. Čím se lišily od těch současných? 

Z Ježíška se stal Děda Mráz

Především Dědou Mrázem, kterého se nám tehdejší režim snažil vnutit místo Ježíška ve snaze potlačit náboženský význam Vánoc. Pokud patříte k dříve narozeným, možná si pamatujete projev prezidenta Zápotockého z 50. let o tom, jak „Ježíšek vyrostl a zestárl, narostly mu vousy a stává se z něho děda Mráz…“ Toto úsilí mělo navíc podporu v pohádce Mrazík, která se každoročně vysílala vždy právě na Vánoce. I když se tento stařík v kožichu objevoval všude, Ježíšek si svou pozici uchoval a ve spoustě rodin nosil dárky dál. 

Fronty na všechno

Jedním ze symbolů socialistických Vánoc byly fronty… na dárky, kapra, mandarinky, pomeranče, banány i stromečky. Spousta zboží byla nedostatková a často se sháněla s velkým předstihem nebo přes známé. Není divu, že pro stromečky se chodilo často potajmu s pilkou do lesa. Ten, kdo měl „konexe“, byl zkrátka král. Pod pultem se sháněly hlavně vánoční kolekce, které rovněž neodmyslitelně patřily k vánočním svátkům v dobách socialismu. 

Kolekce na stromeček

Kolekce s dutými čokoládovými figurkami a s bonbony s lanýžovou, krémovou či fondánovou náplní (ty byly opatřené papírovými střapečky a prodávaly se pod názvem salónky) jsou takovým českým specifikem, hlavně tedy zvyk věšet čokoládu zabalenou v barevném staniolu na vánoční stromeček společně s foukanými skleněnými ozdobami, papírovými řetězy a stříbrnými třásněmi.

Kolekce se tenkrát fasovaly v práci od ROH (Revoluční odborové hnutí) – jedna na každé dítě v rodině. Rodiny bez dětí měly smůlu nebo si na ně musely vystát fronty. Kolekce se tak často dávaly jako dárek nebo byly i oblíbeným úplatkem. 

Luxusní zboží jen z Tuzexu

Ty luxusnější vícepatrové kolekce, které už tehdy stály až 90 Kčs, se prodávaly dokonce v Tuzexu. Tam si mohli ti šťastnější, kteří se nějak dostali k bonům (tuzexovým poukázkám, které se oficiálně daly získat jen jako mzda za práci v zahraničí a neoficiálně od veksláků), si mohli v Tuzexu koupit i jinak nedostupné zboží ze západu.

Jejich blízcí se pak mohli pod stromečkem radovat třeba z riflí, mončičáků, Barbín, západní kosmetiky nebo láhve zahraničního koňaku. V nouzi ale potěšily i měkké dárky (s oblečením), děti byly nadšené z českých hraček – hitem byla stavebnice Merkur, autodráha nebo igráčci. Dárky se musely rozbalovat opatrně, aby se nepoškodil balicí papír a mohl se použít i napřesrok. 

Vinná klobása a Sandokanovy oči

Štědrovečerní menu bývalo obdobné jako je dnes, v dobách socialismu se ale vedle smaženého kapra na svátečním stole ještě víc zabydlela vinná klobása. Cukroví se peklo doma ve velkém a obvykle podle receptů zděděných po babičkách a prababičkách, přesto se objevily nové druhy, které často vznikaly z nouze – třeba taková domácí čokoláda z kakaa, tuku a rostlinného tuku nebo Sandokanovy oči, které byly takovou domácí verzí čokoládových bonbonů. Cukroví se dělávalo ale třeba i z burizonů (pufované rýže) nebo z oblíbených cukrovinek, jako byly tatranky či margotky.  

Pro návštěvu chlebíčky

Vánoční svátky byly i tenkrát časem setkávání a návštěv. Nesmělo chybět pořádné pohoštění, což byly tenkrát hlavně chlebíčky se šunkou, vlašským salátem nebo s ruským vejcem.

Oblíbené byly i jednohubky, nejčastěji s česnekovou pomazánkou, třenou nivou nebo šunkovou pěnou, zdobené mandarinkou z kompotu nebo proužkem sterilované kapie. Pokud byla ještě po cukroví chuť na sladké, připravovaly se různé pudinkové poháry, obvykle s piškoty, kompotovaným ovocem a šlehačkou. K nim nesměla chybět káva s lógrem „turek“ a pak se popíjela tehdejší vína, např. Pražský sklepmistr, Radniční hrozen nebo Ostravský kahan. 

Na to, jak se slavily vánoční svátky za socialismu, se můžete podívat v naší fotogalerii: 

Fotogalerie - Vánoce za socialismu

Dalších 13 fotek

Ukázat 16 fotografií

Náš tip: Chcete-li si trochu zavzpomínat, připravte si třeba vlašský salát podle ČSN.