Retro okénko: Dárkový koš býval velmi oblíbený a stál asi 300 Kčs. Pod celofánem se skrývalo víno, káva, čokoláda i sušenky

Dárkový koš jako dárek pro každého

Dárkový koš byl univerzálním dárkem pro každého a pro mnohé ale i nesplněným snem. Ozdobně zabalené dobroty nejen v koších se sice prodávají i dnes, už ale nedosahují takové popularity jako v dobách dřívějších. Tehdy byly dárkové koše symbolem luxusu. Často se do nich dávalo zboží, které bylo hůř dostupné, někdy i pochutiny třeba z Tuzexu nebo z výběrových prodejen ESO. 

Nejen delikatesy z Esa nebo z Tuzexu

Tyto obchody s lepším zbožím zaměřené čistě na potraviny spadaly pod Jednotu a dalo se tu sehnat nedostatkové tuzemské zboží i některé zahraniční pochutiny. Na rozdíl od Tuzexu byly Esa v každém větším městě a mohlo se v nich platit korunami místo špatně sehnatelných bonů.

Lidé si tam chodili pro párečky v konzervě, paštiky kvalitnější než běžně dostupnou Májku, německé pivo, čokoládu Milka, nugátové bonbony či francouzskou hořčici. Koše namíchané z ESO dobrot tak byly opravdu luxusní. 

Od bonboniéry přes kávu až po olejovky

Běžně se však v dárkových koších doplňovalo nedostatkové zboží tím obyčejným, kterého se chtěly prodejny zbavit. Obdarovaný v nich tak našel třeba obyčejné čokolády, kakao, Granko, jahodový nebo mandarinkový kompot v konzervě, kečup nebo třeba obyčejné olejovky.

Tradiční součástí dárkových košů byla obvykle i nějaká „lahvinka" – populární byla třeba Griotka, tehdejší vína (k nejslavnějším tehdy patřily Ludmila, Pražský sklepmistr či Dačického pohár), dezertní vína (např. Metropol) nebo dokonce cigarety. 

Nesměl tam chybět ani balíček kávy, tehdy nejoblíbenější směsi Standard, případně čajů Pigi nebo Klub. Obdarovaný se mohl radovat i třeba z bonbonů Bon Pari, mléčných karamelek nebo z různých oplatek a oplatkových řezů, jejichž nabídka byla kdysi opravdu velká. Vedle láhve s alkoholem bývaly dominantou košů i bonboniéry, třeba Rumové pralinky nebo višně v čokoládě, na Vánoce pak třeba populární Salonky či Arabesky. 

Zabalené v celofánu

Bonboniéry se ostatně balily v obchodech ozdobně i samostatně. Podle vzpomínek uživatelů ve skupině Retro aneb vzpomínky na časy před rokem 1989.na Facebooku bylo jednou z hlavních dovedností vyučené prodavačky právě zabalit bonboniéru nebo láhev do celofánu a ozdobit mašlí na minimálně tři způsoby a vytvořit dárkový koš nebo balíček na vybrané téma. Mnozí rovněž s nostalgií vzpomínají na to, že se tehdy dárkové koše balily dokonce bez příplatku.

Z Pramene nebo z Prioru

Koše se prodávaly v menších obchodech již zabalené, jinde jste si mohli dárkový koš či balíček nechat zabalit i na přání. Ve velkých lahůdkách a potravinách existovala dokonce tzv. dárková služba.

Svou dárkovou službu měla třeba síť prodejen Pramen. Ti, kteří měli tu možnost, chodili pro dárkové koše do obchodních domů značky Prior, které byly ve většině větších měst (např. v Brně, Olomouci, Hradci Králové, Českých Budějovicích, Jihlavě, Ostravě či ve Zlíně).

V Praze pod Prior spadaly obchodní domy Máj, Kotva nebo třeba Bílá labuť. Opravdu luxusní koše zákazníkovi zabalili v Praze v Domě potravin, jenž byl považován za tzv. výkladní skříň socialismu a prodávaly se tu samé delikatesy. Koše z nich udělané tak byly opravdu mimořádným dárkem hodným významných jubileí. 

Dárkové balíčky a koše se dělaly v různých velikostech, jejich cena tak byla od 200 Kčs za ty úplně základní s obyčejným vínem. Cena luxusnějších košů třeba s tzv. Gruzíňákem (gruzínským koňakem) a uherákem se mohla vyšplhat až k částce kolem 500 Kčs. Dnes se ceny košů pohybují od 600 Kč do 2000 Kč, samozřejmě opět s ohledem na jejich složení. 

Náš tip: Dům potravin byl vyhlášený svými chlebíčky, třeba těmi s pařížským salátem. Ten si můžete udělat třeba podle našeho video receptu. 

Zdroje informací:
Petrov, M.: Co bylo (a nebylo) za reálného socialismu
Ceskatelevize: Prodejny a prodejci
Wikipedia.org: Obchodní dům Prior