Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Zalévání je základem péče o rostliny v průběhu léta. Bez vody vše usychá, ale po zalití roste zelenina s novou silou. Na kdy zálivku načasovat? Ty nejdůležitější tipy najdete v článku. Jen pokud se jimi budete řídit, zahradě se bude dařit.

Zálivka je mnohem důležitější než si někdy myslíme. Rozdíly mezi správně zalévanými a nezalévanými rostlinami jsou velké. Problémem navíc může být zálivka v nevhodnou denní dobu nebo prováděná nesprávným způsobem. Vyplatí se držet osvědčených zásad a jednoduchých pravidel.

Nedostatek vláhy pro zeleninu

Nedostatek vláhy se u rostlin projeví nejen pomalým růstem, někdy dokonce stagnováním, ale také dalšími znaky. Listová zelenina brzy vybíhá do květu a její listy bývají tuhé, někdy hořknou. Plodová zelenina málo nasazuje na květ, plody jen pomalu narůstají, je jich méně. U některých rostlin začínají hořknout.

Kdy a jak správně zalévat zahradu

Osvědčený postup zalévání je snadný a jeho dodržování má smysl. Porosty by měly být vzdušné, odplevelené a nakypřené, aby vláhu zelenina co nejvíce využila.

  1. Nejlepší denní čas: Časná rána nebo pozdní odpoledne jsou pro zálivku nejvhodnější. Jde o to, aby voda měla čas dostat se ke kořenům a hned se neodpařila, a tím přinesla rostlinám co největší užitek.
  2. Jak často zalévat: Zálivka nemusí být každý den, ale musí být tak důkladná, aby z ní mohly profitovat kořeny. Sice každodenní, ale jen povrchové postříkání přinese víc škody než užitku. Voda se rychle odpaří a na povrchu půdy vzniká půdní škraloup
  3. Zálivka po výsadbě: Nově vysazené sazenice zpočátku potřebují mít kořínky ve vlhku, aby se ujmuly. Vyplatí se provádět novou výsadbu v deštivých dnech a při zataženém počasí. Po ujmutí už jsou rostliny odolnější. 
  4. Správná zálivka plodové zeleniny: Plodová zelenina patří k té nejžíznivější. Ideální je časná ranní zálivka, případně zálivka provedená v pozdním odpoledni včas, aby do setmění rostliny stihly oschnout. U rajčat, cuket, okurek a podobné zeleniny je podstatné zalévat ke kořenům a nepolévat list – to je prevence houbových chorob.
  5. Pravidla pro zálivku: Na vodu je náročná i košťálová zelenina a bulvový celer. Salát zalévejte opatrně, aby nedocházelo od spodních listů k zahnívání hlávek. Kořenová zelenina se po zálivce snáze protrhává a bez vody málo narůstá. 
  6. Zálivka v krytých prostorách: Nezapomeňte zalévat skleníky a fóliovníky, ve kterých při horkém počasí odpařování probíhá rychle. Dostatečné větrání je nutností.
  7. Vyvýšené záhony a nádoby: Pěstování na vyvýšených záhonech s sebou nese větší nároky na zavlažování. Vodu potřebují i rostliny v nádobách – čím menší nádoba tím rychleji vysychá. 
  8. Správné načasování zálivky: Nezalévejte záhony hned po okopání, protože podkopnuté plevely by snadno znovu zakořenily. 

Jak snížit zálivku mulčováním

Zálivku si ulehčíte díky mulčování. Mulč chrání záhony nejen před růstem plevelů a tvorbou půdního škraloupu, ale také snižuje odpařování. Díky tomu stačí zalévat méně často. Jako mulč se skvěle hodí posekaná tráva, která pomalu sesychá a časem obohatí půdu o živiny. Oblíbeným materiálem je i černá textilie, která se hodí pod jahodníky.

Jak si usnadnit zalévání

Studniční vodu je nejlepší nechat před zaléváním odstát v sudu. Ledová voda znamená pro vyhřáté rostliny šok. Ideální je pro zálivku dešťovka. Sudy se vyplatí postavit všude, kde do nich můžete chytat vodu. Čerpadla a hadice vybírejte kvalitní. Dobrou pomocí jsou různé rozstřikovače. Koncová pistole usnadní zapínání a vypínání vody. A rada na závěr – zvažte, jestli by se vám nevyplatila kapková závlaha.

Zálivky k přihnojování zeleniny

Zálivku lze využít i na přihnojování zahrady. Vyzkoušejte oblíbené zálivky zahrádkářů, které pomáhají zvyšovat vitalitu rostlin, jejich odolnost a také úrodnost. Mezi ty nejoblíbenější patří kvasnicová zálivka (z droždí), kopřivová zálivka a zálivka ze slepičího trusu. Na postup jejich přípravy se podívejte ve videu.
Přejeme úspěšné pěstování.

 

 

Komentáře

Další tipy a triky

]