Havelské posvícení využívá sezónní suroviny. Mák, mouku, ryby, zeleninu a drůbež
Havelské posvícení se vztahuje ke svátku svatého Havla 16. října. Kolem tohoto svátku se na některých místech slavily lidové hody-posvícení. Babičky a prababičky mohly uplatnit své kuchařské umění. Havelské posvícení bylo vždy ve znamení čerstvé mouky, máku, ryb z výlovů, vykrmené drůbeže, brambor a zelí.
Po žních, vinobraní, sklizni zeleniny a sběru brambor je konečně úroda v sýpkách, sklepích a spižírnách, díky tomu nastává klidnější období pro vaření a pečení svátečních dobrot. Ve městech se konají poutě a slavnosti, na venkově probíhají výlovy rybníků, takže jsou k dispozici čerstvé ryby. Proto také i dříve tradiční pokrmy bohatě využívaly čerstvé suroviny. Život lidí na vesnicích byl vždy neodmyslitelně spjatý s úrodou. V našem článku se můžete inspirovat jídly, která vařily a pekly naše babičky na toto posvícení.
Mohlo by vás zajímat
Sváteční polévky
Vařily se sváteční polévky z masových vývarů s knedlíčky, svítky i jinými zavářkami. Také sváteční kaldoun na mnohém stole nesměl chybět. V chudších domácnostech bývaly alespoň polévky z čerstvého zelí, zeleniny a brambor.
Masité obědy
V zimě se pro drůbež hůře shánělo krmení, proto zabitá vykrmená kuřata, kachny a husy tvořily podstatnou část hodovního menu. Ale nechybělo ani čerstvé hovězí, skopové nebo telecí maso. Většinou se maso peklo, pečení bylo vždy považováno za nejlepší úpravu.
Sladké pečivo pro hosty i do výslužky
Asi všichni známe posvícenské koláče, které jsou menší než obvykle (aby bylo dost na výslužku) a vždy plněné makovou, ořechovou, tvarohovou či povidlovou nádivkou podle možností hospodyně. V některých krajích se peklo i sladké křehké pečivo, např. posvícenské ořechy nebo hnětýnky.
Další tipy a triky
Přečtěte si Zobrazit více
Komentáře