Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Zdroj: Unsplash.com, Janko Ferlič
Zdroj: Unsplash.com, Janko Ferlič

Kolik vypijeme denně kávy? Dva, tři nebo i víc hrníčků? Většina z nás si kávu neodepře, ale zajímavosti, které jsou s ní spojené, si málokdy uvědomíme. Tak třeba - víte, že kávová zrna jsou vlastně součástí ovoce?

Kávové "třešně"

Kávu pije řada z nás každý den, ale co o ní vlastně víme? Mnohé překvapí už jen konstatování, že kávová zrna jsou vlastně pecky ovoce, které můžeme přirovnat k třešni, jíž se podobá tvarem, barvou a částečně i chutí. Jde zkrátka o peckovici, plod rostliny zvané kávovník, a tahle kávová bobule má uvnitř zpravidla dvě pecky, kterým po jejich vyjmutí říkáme kávová zrna.

Kdy vlastně lidé přišli na to, že se káva dá pít? Přesné datum asi dnes už nikdo neurčí, zato víme, že byl kávovník objeven kolem roku 1 500 a pocházel z Jemenu. Do Evropy se dostal v 17. století a do jižní Ameriky pak na počátku 18. století. V roce 1723 byly kávovníky představeny americkým farmářům a jak víme, kávové plantáže se poměrně brzy staly významným zdrojem příjmu místních farmářů.

Zelená, červená i hnědá káva

Když se z kávových zrnek (nebo, jak už víme, vlastně pecek) odstraní dužnina, která je kryje, objeví se buď zelená barva nezralých zrn nebo hnědá, žlutá či načervenalá zrníčka. Definitivní barvu, tak, jak ji známe z obchodu, potom káva získává až pražením. Platí přitom, že čím tmavší kávu si koupíme, tím méně bude obsahovat kofeinu - a samozřejmě také naopak. Nejde ale o žádné závratné rozdíly.

Většina lidí je přesvědčena o tom, že jim káva pomáhá udržet bdělost. Je to pravda. Káva totiž zlepšuje proudění krve, čímž se krev lépe okysličuje, a pak i mozek více funguje. Pokud máte doma kávovar, který se umí sám zapnonut podle předem naprogramovaného času, můžete jej s úspěchem použít jako budíček. Bylo prý totiž prokázáno, že i vůně kávy stimuluje a dokáže nás probudit. Určitě by to bylo milejší, než protivné drnčení budíku nebo telefonu.

Jak vzniká cibetková káva?

Specialitou ve světě kávy je tzv. cibetková káva, která vzniká trochu jinak než ta standardní. K její "výrobě" je potřeba zvíře jménem oviječ skvrnitý, šelma z podčeledi cibetkovitých. Takový oviješ je zvyklý konzumovat celé plody kávovníku, a zatímco jejich dužinu stráví, celé pecky, tedy kávová zrna, vyloučí. Enzym proteáza v trávicím traktu zvířete přitom způsobí, že kávová zrnka získají jemnější a méně hořkou chuť. Z nich se pak tedy dělá ta proslulá cibetková káva, které se po celém světě dohromady za rok vyprodukuje asi jenom 500 kilogramů, proto se cena za kilogram pohybuje kolem tisíce dolarů.

Otrava kávou nám asi nehrozí

Jak říkáte silné kávě? Přikláníte se, jako i mnoho dalších, k termínu "smrťák"? Ano, kávou se můžeme i předávkovat, ale jeden - byť i silný - hrnek na to nestačí. Může zvýšit tlak, ale kdybychom se chtěli kávou doslova upít k smrti, potřebovali bychom na to kolem 90 šálků, samozřejmě s ohledem na jejich velikost. Už dříve se ale může objevit například nervozita, roztřesené ruce, podivný neklid. A ano, zmiňované množství kávy by mohlo způsobit i infarkt.

Chtěli byste se podívat na místo, které je skutečnou Mekkou milovníků kávy? Pak nezbyde nic jiného, než se vydat do New Yorku, kde je největší koncentrace kaváren na světě, a také se tady za rok vypije nejvíc kávy.

Na co ještě použít kávu? Někteří vědci se domnívají, že by mohla v budoucnu nahradit část fosilních paliv, která, ať už chceme, nebo ne, jednou prostě dojdou. A právě káva, kterou lze na mnoha místech bez problémů pěstovat, by se mohla zčásti stát jejich nástupkyní. Britové už dokonce sestrojili prototyp vozu poháněného právě kávou. Bude tedy mít káva v budoucnu i další využití? Představa, že budou zplodiny auta vonět jako čerstvě uvařená káva je více než příjemná.

Recepty k tomuto článku

Komentáře

Ke článku nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář

Přidat komentář


Každé ráno pro Vás vyberu osvědčené recepty a pošlu Vám je e-mailem. Vaše Marie

Přidejte se k více jak  100 000 odběratelům