První republika na jídelním stole: Chudí měli maso jen v neděli, bohatí si užívali kaviár. Hitem byl řízek se salátem

Nedostatek jídla

Stravování lidí v naší zemi bylo v minulosti výrazně ovlivněno tehdejšími podmínkami. Po euforii ze získané samostatnosti následovalo období, kdy lidé trpěli nedostatkem základních potřeb. Chybělo jídlo, oblečení i léky. Zásobování potravinami bylo po 1. světové válce regulováno systémem stravenek, trh se uvolnil až ve dvacátých letech. Tehdy si díky prosperujícímu zemědělství a průmyslu už lidé mohli dovolit pořídit dostatek potravin.

Lepší časy

Nicméně takzvaná „zlatá dvacátá“ trvala jen šest let, od roku 1924 do 1930. Poté se v Československu začaly projevovat dopady světové ekonomické krize, hlad se stal častým problémem, zejména mezi dělnickou třídou. Na stravovací návyky lidí měla vliv také industrializace. Mnozí se začali přesouvat do měst, ale v dobách krize byli lidé na venkově lépe schopni se o sebe postarat. Téměř každá rodina totiž měla alespoň malý kus pole, kde si mohla pěstovat zeleninu, obilí a ovoce. Venkovské rodiny tak často poskytovaly potraviny svým příbuzným ve městech, zejména v poválečných letech.

Náhražka kávy a polévka

Běžná strava v rodinách zástupců dělnické třídy se skládala z chleba a náhražkového kávového nápoje z ječmene nebo cikorky na snídani, polévky a brambor, rýže nebo chleba k obědu a chleba s bílou kávou, doplněného třeba polévkou z oběda k večeři. Maso se obvykle podávalo ve sváteční den, tedy v neděli. Hospodyně využívaly cenných surovin do posledního zbytku.

Maso pro střední třídu

Přestože byla první republika známá svou bohatou kuchyní, existovaly značné rozdíly v stravovacích návycích v závislosti na sociální třídě. Střední třída byla schopná si dovolit pestřejší a kvalitnější stravu než ta dělnická. Polévky byly často součástí hlavního jídla, buď jako předkrm nebo jako hlavní chod. Maso, zejména vepřové, hovězí a drůbež, často tvořilo hlavní jídlo dne. Zelenina, jako brambory, zelí, mrkev, řepa, cibule nebo fazole, byla také běžnou součástí stravy. Ať už jako příloha k masu nebo jako samostatný pokrm. Ovoce bylo konzumováno čerstvé, v kompotech nebo jako součást dezertů.

Pečivo jako samozřejmost

Pečivo, tedy chléb nebo housky, bylo běžnou součástí každého jídla, od snídaně po večeři. Mléčné výrobky, jako mléko, sýr, máslo a smetana, byly také běžně k dispozici a často se používaly v mnoha jídlech. Střední třída si mohla dovolit různé druhy dezertů, jako byly koláče, buchty, zákusky nebo palačinky.

Strava se mohla lišit podle regionu, sezony a individuálních preferencí. Například v některých oblastech mohl být více zastoupen určitý druh zeleniny nebo ovoce, podle toho, co bylo v dané sezoně dostupné.

Kaviár a ústřice

Bohatí lidé za první republiky jedli velmi rozmanitě. Jejich strava byla ovlivněna nejen místní kuchyní, ale také zahraničními vlivy, zejména francouzskými a rakousko-uherskými. Na jejich stolech se často objevovala kvalitní masa, jako jsou hovězí, telecí, vepřové nebo drůbež. Byla oblíbená také zvěřina a ryby. Zámožní lidé si mohli dovolit i luxusní potraviny, například kaviár, ústřice nebo foie gras. Velké oblibě se těšily také luštěniny, zelenina a ovoce. Majetnější si mohli pořídit i exotické ovoce, které bylo pro většinu obyvatelstva nedostupné.

Pokud jde o sladkosti, oblíbené byly různé dorty, koláče, cukroví a sladkosti z kvalitní čokolády. Rovněž se pilo hodně kvalitního vína a lihovin. Jedním z typických pokrmů té doby byl smažený řízek obalený v trojobalu, podávaný s bramborovým salátem. Stravovací návyky bohatých lidí za první republiky byly ovlivněny také módními trendy v gastronomii a dostupností určitých potravin.