Jogurtové mléko ke svačině? Pozor, může obsahovat víc cukru než limonáda

Mléčné výrobky jako hlavní pilíř jídelníčku

Je nesporné, že mléko a mléčné výrobky do jídelníčku patří. Podle Jiřího Kopáčka z Českomoravského svazu mlékárenského se doporučuje konzumovat 3 až 4 porce mléčných výrobků denně, a to zejména pro děti a dospívající, přičemž kvalitní jogurt představuje ideální jednu takovou porci. To se ovšem bavíme o výrobcích v jejich čisté podobě, tedy o kefírech a mléčných nápojích fermentovaných a neochucených.

Tyto potraviny našemu tělu výrazně prospívají. Obsahují vápník a jsou bohatým zdrojem vysoce kvalitních bílkovin, ale také vápníku, fosforu, vitaminů, tuku a laktózy. Fermentované výrobky navíc laktózu tělu dodávají v daleko příznivější podobě. Bakterie mléčného kvašení ji totiž přeměňují na kyselinu mléčnou. Během této proměny se částečně rozloží bílkoviny a vznikají látky, které jsou pro lidský organismus mnohem dostupnější. To vysvětluje, proč lidé, kterým běžné mléko působí potíže, jogurt nebo kefír obvykle snášejí bez problémů. Bakterie mléčného kvašení totiž udělaly tu nejtěžší práci za ně.

Probiotika versus hromada cukru

Skutečný benefit fermentovaných výrobků spočívá v živých kulturách – probioticích. Ta udržují rovnováhu v našich střevech, kde sídlí až 80 % imunitního systému. Jenže ve chvíli, kdy výrobce do lahvičky přidá poctivou nálož rafinovaného cukru, aby dosáhl delikátní chuti, karta se obrací.

Když si koupíte poctivý bílý jogurt (anebo kefír, či kefírové mléko), svému tělu dodáte asi 4 gramy cukru na 100 gramů, navíc v podobě mléčného cukru laktózy, která je pro tělo dobře využitelná. Ovšem ochucené verze už mají asi 14 gramů cukrů, z čehož většinu tvoří rychlé cukry. Jedno vypité jogurtové mléko tak může obsahovat stejný počet kostek, jako sklenice silně slazené limonády. Nadbytek cukru navíc přispívá k množení „špatných“ bakterií ve střevech, čímž efekt prospěšných kultur prakticky vynulujete.

Čím delší složení, tím hůř pro nás

U ochucených variant se jen zřídkakdy setkáte s čistým složením. Aby produkt v regálu vydržel, měl správnou barvu a lákavou hustotu, nastupuje armáda pomocných látek, jako jsou modifikované škroby, zahušťovadla, aromata a barviva. Tyto složky sice potěší oko a chuťové pohárky, ale z nutričního hlediska tělu nepřinášejí vůbec nic.

Ultrazpracované mléčné nápoje navíc mohou klamat svou tekutou formou. Člověk je vypije poměrně rychle a snadno tak přijme větší množství energie, aniž by si to uvědomil. Na rozdíl od pevné stravy se totiž pocit sytosti dostavuje hůře. Výsledkem tak může být spíše nadbytečný příjem energie, který se při dlouhodobé konzumaci může projevit i na tělesné hmotnosti.

Shake

Ať už si ho dopřejete jako snídani či svačinu, sladkou tečku za vynikající večeří nebo zpestříte dětskou party, úspěch je zaručen. Příprava je velice jednoduchá a zabere sotva pár minut, přesto… Podívejte se na všechny shake.

Jak si vybrat a nenapálit se?

Řešení je přitom až překvapivě prosté a nevyžaduje žádné složité diety. Klíčem je návrat k jednoduchosti. Nejlepší volbou vždy zůstane čistý bílý jogurt, neochucený kefír nebo tradiční podmáslí. Skutečná funkční potravina by totiž měla obsahovat pouze mléko a ušlechtilé bakterie.

Sladké chuti se ale vzdávat nemusíte. Stačí vzít neochucený základ a přidat do něj pyré z čerstvého ovoce, lžičku kvalitního medu, nebo trochu čekankového sirupu. Jen tak zajistíte, že fermentace splní svůj účel a vaše tělo z ní vytěží maximum pro trávení i vitalitu, aniž byste ho zbytečně zatěžovali.

Náš tip: Kvalitní kefír využijete i při vaření. Udělejte si například kefírové lívance podle našeho videreceptu. 

Zdroje informací: Bezpečnost potravin, Inovace v mlékárenství, Centrum.cz