Květnové pranostiky a ledoví muži: Co říkají o mrazících, dešti či zahradničení a proč jim lidé stále věří

Květnové pranostiky

Květen máme spojený s rozkvetlou zahradou, teplými večery a prací venku. Ale i v tomto období naši předkové hodně sledovali oblohu, protože věděli, že střídavým počasím v dubnu to nekončí. Svá zjištění promítli do květnových pranostik. Ty často varují před náhlým ochlazením, pozdními mrazíky nebo deštěm, který může pomoci i uškodit.

Mnohé z květnových pranostik se týkají pověstných „ledových mužů“ – tedy dnů, kdy podle lidové zkušenosti přichází ochlazení. V pranostikách ale najdeme i rady, kdy vysazovat sazenice, jaké počasí přeje úrodě a čeho se vyvarovat. Pojďme tedy prozkoumat moudra našich předků.

Jaké jsou nejznámější květnové pranostiky

• Máj a září jsou branami léta.
• Májová kapka platí dukát. 
• Mokrý máj, chleba hoj.
• Chladno a večerní mlhy v máji hojnost ovoce a sena dají.
• Až přijde máj, vyženeme kozy v háj.

Tyto známé květnové pranostiky vypovídají nejen o přechodu mezi ročními obdobími, ale také o tom, že vlhký a mírně chladný květen znamená dobrou úrodu.

Kdo jsou ledoví muži a kdy přicházejí

V květnu si ale nejčastěji připomínáme pranostiky spojené s polovinou měsíce, kdy vládnou takzvaní „ledoví muži“. Pankrác, Servác a Bonifác mají svátek 12.–14. května a někdy se k nim přidává i uplakaná Žofie (15. května), která má pověst ubrečené nebo studené světice. Déšť v této době může pomoci polím, ale také poškodit květy ovocných stromů nebo snížit nasazení plodů.

Co se o těchto svatých traduje?

• Pankrác, Servác, Bonifác jsou ledoví muži, Žofie je jejich kuchařka.
• Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži spalují mrazem ovoce i růži.
• Pankrácova nepohoda – vinohradům výhoda.
• Nezamrazí-li ledoví bratři, alespoň zastudí.
• Den svaté Žofie bez deště nemine.
• Žofie vína upije.
• Svatá Žofie políčka často zalije.

Díky těmto pranostikám je dobře vidět, že naši předkové v květnu sledovali hlavně teplotu, déšť a možné škody na úrodě. Právě kolem těchto dnů se podle dlouhodobého pozorování může ochladit a ráno se mohou objevit přízemní mrazíky. Ty bývají nebezpečné hlavně pro:

• rozkvetlé ovocné stromy,
• vinnou révu,
• sazenice rajčat, paprik a okurek,
• květiny v truhlících a na záhonech.

Proto mnoho zahrádkářů dodnes čeká s výsadbou choulostivých rostlin až po 15. květnu. My už ale víme, že ani tento den nemusí být tím posledním velmi chladným...

Platí květnové pranostiky i dnes?

Ne všechny se vyplní každý rok, to věděli i naši předkové. Pranostiky však vycházejí z dlouhodobého pozorování počasí. Meteorologové koncem dubna předpokládají, že první květnový týden by měl být teplejší, ve dvou dalších týdnech bude počasí podobné a mělo by se svým teplotním průběhem vrátit k dlouhodobému normálu. Srážek by podle předpovědi nemělo být příliš.

Ale protože předpovědi počasí jsou jako na houpačce, je ve hvězdách, co si na nás Matka příroda přichystá. Pranostiky můžeme brát jako lidovou zkušenost, která nám i dnes připomíná, že jaro umí být nevyzpytatelné.

Květnové pranostiky nejsou jen hezká říkadla. Lidem pomáhaly naplánovat práce na poli, ochránit úrodu a vybrat správný čas pro setí a sázení. I dnes bychom měli vnímat, že přírodní řád není radno uspěchat. Květen sice bývá krásný, ale umí překvapit.

Zdroje informací: Velká kniha českých pranostik, chmi.cz, temata.rozhlas.cz

Náš tip: Během května si můžeme vychutnávat řadu sezónních potravin. Patří mezi ně i rebarbora. Upečte si z ní podle našeho videoreceptu vynikající koláč.