Pozor na záměnu v lese! Poznáte jedlé hřiby a křemenáče od jejich nebezpečných dvojníků?

Červen přeje růstu hub

Spousta oblastí již nyní hlásí, že v lesích začaly růst houby, které se běžně v našich lesích objevují až okolo prázdnin a začátkem podzimu. Zkušení houbaři ale vědí, že houby mohou růst celoročně, dokonce i v zimě. A kdo hledá, většinou i najde.

Než se vydáte do lesa, neuškodí si zopakovat, co mezi jehličím a borůvčím můžete objevit. Kromě hřibovitých hub to jsou i houby nejedlé nebo jedovaté. Proto je vhodné sbírat jen ty druhy, které s naprostou jistotou poznáte. Omyl by vás mohl přijít opravdu draho. Žaludeční potíže po požití nejedlých hub by mohly být tou příjemnější variantou – některé houby jsou totiž i prudce jedovaté.

Hřibovité houby, které momentálně rostou

Hřiby dubové, hřiby kováře nebo hřiby hnědé nacházíme v lesích asi nejčastěji. V některých regionech natrefíte také na sírovce žlutooranžové, objevují se už i růžovky (masáky), holubinky a lišky. Například Olomoucký kraj zahajuje sezónu velkolepě, podobně je tomu i v Moravskoslezském kraji. V českých lesích je úroda zatím spíše sporadická, ale během několika dnů se může situace výrazně zlepšit.

Spousta houbařů si myslí, že pouze ty druhy, jež mají zespodu klobouku rourky, jsou jedlé. Ne vždy je to ale pravda. A naopak, ne všechny houby s lupeny pod kloboukem musí být nutně nejedlé a jedovaté. 

Časté záměny hřibovitých hub

Hřib žlučník "hořčák": Tato nejedlá houba bývá nejčastěji zaměňována s hřibem smrkovým, dubovým nebo hřibem hnědým. Hořčák má ale výraznou síťku na třeni a narůžovělé rourky. Pokud si nejste jistí, stačí houbu olíznout a okamžitě ucítíte velmi palčivou a odporně hořkou chuť, která by se vařením ještě zhoršila.

Hřib satan, hřib kříšť, hřib nachový: Tyto houby jsou nejedlé, zasyrova dokonce prudce jedovaté, a způsobují silné žaludeční a střevní potíže. Zaměnit je můžete za hřiby s červenými póry jako jsou hřib kovář nebo hřib koloděj, které právě vyrůstají. Hřib satan má bělavý až šedavý klobouk a nápadně červené až červenožluté póry na spodní straně klobouku. Stejně jako některé jedlé druhy i nejedlé a jedovaté výrazně modrají při otlačení, proto tento jev nemůžete brát jako směrodatný k určení houby.

Pavučinec plyšový patří mezi velmi jedovaté houby, které mají lupeny. Méně zkušení houbaři si ale pavučinec mohou splést s mladými suchohřiby. Poznáte jej podle toho, že má pod kloboukem lupeny a vláknitý pavučinovitý závoj.

Co dělat při podezření na otravu?

Může se stát, že i zkušený houbař sebere nejedlou houbu, protože ji mylně zaměnil za podobný, jedlý druh. Pokud takovou houbu zkonzumujete, pravděpodobně se vám udělá nevolno. Některé otravy houbami se projeví za 1–2 hodiny, ale ty nejnebezpečnější  jako například u muchomůrky zelené se mohou projevit až za 8–24 hodin, což je už velmi nebezpečná doba. Může totiž dojít k nevratnému poškození vnitřních orgánů.

Staré babské rady, které nabádaly k zapíjení pokrmu z hub mlékem (údajně neutralizuje toxiny z hub) nebo dokonce alkoholem jsou zcela zcestné. Tímto způsobem byste naopak jen podpořili a urychlili vstřebávání jedů do organismu. Postižený by si naopak měl dát jen čistou vodu, slabý čaj, případně osolenou vodu, která vyvolá zvracení. 

V každém případě je hlavně třeba zajistit zbytky hub, které se snědly pro pozdější rozbor. Kromě toho je nutné ihned volat Zdravotnickou záchrannou službu (linka 155) nebo Toxikologické informační středisko (TIS) na čísle 224 919 293. Jednejte rychle, dokud je dotyčný při vědomí. 

Zdroj informací: Myko.cz, Nutriklub.cz