„Na povrchu klouzavý a uvnitř kyprý a vláčný….“ Jak vypadá knedlík a jak nok? Film Pelíšky nabídl před 25 lety jasnou odpověď

Slavný spor z Pelíšků

Snad žádný pokrm nevzbudil takové emoce jako nok, aspoň u Jiřího Kodeta, respektive válečného veterána Krause, neurotického otce, který tyranizoval svou rodinu, hlavně manželku v podání Emílie Vašáryové.

Do slavného sporu týkajícího se tvaru a oslizlosti noků či knedlíků se s ním pustila ve filmu dcera Jindřiška a ačkoli scénu spousta lidí považují za jednu nejvtipnějších, vzhledem k následujícím událostem je však spíš smutná. V každém případě hlášky z ní se staly takřka kultovními a mnozí je dodnes při konzumaci knedlíků či noků připomínají.  

Jsou noky opravdu horší?

Je pravda, že pro českou kuchyni jsou knedlíky typičtější a o italských „ňocích“ (gnocchi) jsme si mohli v šedesátých letech, kdy se film odehrával, nechat jen zdát.

I když Jiří Kodet k nim zvolil postoj značně negativní, což dal najevo vyslovením věty: „Já bych nikdy nepozřel něco tak odporného jako je nok.“ Nicméně noky v tomto sporu byly zřejmě nevinně a spíš byly odrazem soupeření mezi despotickým otcem a dospívající dcerou a vlastně také rozporu mezi dvěma generacemi. 

K vepřové pečeni jedině knedlíčky

Bramborové knedlíky Pelíšky ve vnímání některých povýšily na luxusní sváteční přílohu, hodnu podávání na Boží hod, nejlépe s vepřovou pečení na smetaně.

Ovšem samozřejmě jen v případě, že šlo o „nefalšované typické vídeňské bramborové knedlíky“. Předpokladem samozřejmě bylo, aby byl knedlík „suchý“, což bylo hlavním předmětem hádky, již otevřela maminka Krausová otázkou: „Nejsou ty knedlíčky trochu mazlavé?“, na níž Jindřiška odpověděla: „Noky přece musí být trošičku mazlavé, na povrchu.“ 

Rozdíl mezi knedlíkem a nokem

I přes Krausův odpor k nokům nutno podotknout, že i když maminka Krausová „možná vařila knedlík“, opravdu jí vyšel nok. Vzhled přílohy, na níž si pochutnávají, zkrátka přesně odpovídá tomu, jak noky popisuje dcera Jindřiška ve své obsáhlé přednášce o nocích a knedlících: „Knedlík se vaří ve vroucí vodě ve tvaru podlouhlých válečků a teprve po vyjmutí z lázně se krájí na tenké plátky. Po obrubě těchto plátků může být takový knedlík trochu oslizlý. Naproti tomu typický nok se ve formě kuliček nebo šišek vaří každý kousek oddělený zvlášť, a tudíž je slizký po celém svém povrchu.“ 

V každém případě jsou noky díky jednoduchému tvarování jednodušší na přípravu a méně u nich hrozí, že se vám během vaření rozpadnou. Pokud ovšem jako tatínek Kraus patříte k ctitelům pravých bramborových knedlíků, můžete si udělat ty typičtější ve tvaru šišky přímo podle receptu knedlíkového mistra Petra Kosinera z našeho staršího článku. 

Noky kypré a vláčné

Šanci citovat odbornou literaturu (zřejmě v 60. letech oblíbenou kuchařskou knihu Československá kuchyně) už Jindřiška nedostala, záleží tedy jen na vás, na jakou stranu se přikloníte.

A pokud patříte k těm, kteří pravými noky, jež jsou „na povrchu mazlavé a uvnitř kypré a vláčné“, nepohrdnou, můžete si je připravit podle našeho receptu, a to dokonce jen ze dvou ingrediencí. 

Budete potřebovat: 360 g brambor a 80-100 g Solamylu.

1. Brambory uvařte ve slupce doměkka, nechte téměř zchladnout. Pak je oloupejte a nastrouhejte na jemném struhadle do mísy. Přidejte Solamyl a vytvořte tvárné těsto, které nebude lepit. Nesolte, aby těsto nezačalo řídnout. Množství škrobu záleží na kvalitě a druhu brambor. Pokud těsto bude lepit, škrob ještě přidejte dle potřeby.
2. Z těsta vyválejte váleček, který nakrájejte na dílky - nočky, nebo vytvarujte kuličky. Ty vkládejte do vroucí osolené vody. Po vhození do vody mírně trhněte hrncem, aby se nočky odlepily ode dna, nebo je opatrně nadzvedněte vařečkou. Do minutky vyplavou na hladinu.
3. Noky vařte ještě cca 3-4 minuty. Hotové nočky vyberte cedníkem a podávejte třeba právě s vepřovou pečení na smetaně nebo i klidně nasladko s mákem. 

Náš tip: Noky z trochu jiného těsta bez brambor si můžete připravit podle našeho video receptu.