Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Zlatý Kříž patřil desítky let k nejznámější a nejvyhledávanějším lahůdkářstvím v Praze. Když ukončil svůj provoz, pro mnoho zdejších „štamgastů” to bylo velké zklamání. Nyní se ovšem zdá, že je tradice obnovena a místní chlebíčky a další pochutiny se vrací do hry. Z redakce webu Toprecepty.cz jsme u toho pochopitelně nemohli chybět a zčerstva po znovuotevření jsme vyrazili Zlatý Kříž prozkoumat.

Návrat legendy

V minulosti populární „lahůdkárna“, která se pyšnila především velkou nabídkou chlebíčků, salátu a občerstvení, jako jsou karbanátky, řízky či sekaná, se nachází v Jungmannově ulici, tedy v samém centru Prahy. Mezi místními mnohdy předraženými restauracemi, určenými primárně pro cizince a obchody s oblečením vždy působila jako relikvie.

Vlašák na talířku a čerstvý rohlík k tomu však úspěšně konkuroval i nedaleko umístěným fastfoodovým řetězcům. Poté, co se musel Zlaty Kříž přestěhovat z rohu Jungmannova náměstí, kde býval dlouhé desítky let, do daleko menšího prostoru, na čas zcela zavřeli.

To jsou ovšem doby minulé, dnes je lahůdkářství opět v provozu a snaží se navázat na tradici a předešlé úspěchy. Jak jsme se ovšem přesvědčili, vše je zatím v plenkách. Kdo původní Zlaty kříž neznal, bude provozovnu a její nabídku hledat jen velmi složitě. Internetové stránky jsou zatím nedostupné, na samotné provozovně, v době naší návštěvy (29.4. 2025), zase chyběl proslavený název. Nad vchodem byl pouze nápis lahůdky, který by v té výšce hledal jen zasvěcený zákazník.

Nedomyšlená propagace

My jsme naštěstí věděli, kam jdeme, také jsme měli zkušenost s předešlým podnikem, takže jsme mohli srovnávat. A že rozhodně bylo co. Původní prodejna, která někomu mohla připomínat předrevoluční doby, je vystřídána moderním designem, jenž na první pohled rozhodně zaujme. Vše je čisté, nablýskané, místa k pohodlnému sezení je zde také spousta.

Co však chybí, oproti původnímu „Kříži“, je atmosféra, kterou měl. Tento pocit ale může být spíš nostalgickou vzpomínkou na to, jak to bývalo před lety. Z objektivního hlediska jde o dobře vyřešený prostor, který je navíc o něco větší, než byl ten původní.

Za kolik?

Důležitá je především nabídka, a tu nelze než pochválit. Množství a různorodost chlebíčků, salátů a dezertů je opravdu velké, navíc na centrum hlavního města za přijatelné ceny. Například klasické obložené chlebíčky, jako je vajíčkový, rajčatový, šunka a sýr nebo „traditional“ (bramborový salát, šunka, vejce) koupíte za 49 Kč.

O deset korun dražší jsou pak chlebíčky s Herkulesem, populární Henry (s polovinou vejce), hermelínový, krabí nebo netradiční Caesar, podobající se oblíbenému salátu.

Když si ještě připlatíte, tak za 69 Kč dostanete chlebíček s lososem a avokádem, Vepřo-knedlo-zelo, Kuře Hawai (s kuřecím masem a ananasem). Vrcholem nabídky je chlebíček Roast Beef za 79 Kč.

Pokud máte chuť spíš na salát, musíte chvíli počítat. Ceny jsou totiž uvedeny za kilogram, takže hermelínový přijde 1 kilo na 350 Kč, bramborový na 290 Kč, camping si dáte za 320 Kč a třeba řepový za 270 Kč.

Chybí tradiční vlašský, pařížský nebo pochoutkový, ale zato je v nabídce camping salát. Ze sladkého si můžete dát třeba tartaletku s ovocem za 89 Kč, dort Harlekýn za 49,50 Kč v akci, mrkvový dort za 110 Kč nebo závin za padesátikorunu.

Na bufetové speciality už v prostoru asi nezbylo místo, proto na karbanátek s bramborovým salátem můžete pro tuto chvíli zapomenout.

Plusy a minusy

Velkým plusem je nejen cena všech těchto dobrot, ale také očividná čerstvost. Saláty nejsou okoralé, stejně tak na chlebíčcích je vidět, že neleží ve vitríně z předešlého dne. Podstatná je ale chuť, kterou nejde otestovat jinak, než vyzkoušením nabízeného zboží.

Abychom měli větší možnost hodnotit, objednali jsme si čtyři chlebíčky a sladkou tečku. Na „košt“ jsme zvolili hermelínový, roastbeefový, Henry a traditional chlebíček a k tomu pistáciový věneček za 99 korun. Vše jsme dostali na porcelánovém „tácku“, připomínajícím klasický papírový.

Našli jsme si místo v zadní části podniku, kde jsou pohodlné židle a lavice s koženým polstrováním, i když se nabízel i „večírkový“ stolek, u kterého bychom mohli postát. Přestože se na první pohled může jednat o přežitek, někteří zákazníci v době naší návštěvy tuto variantu zvolili.

Za zvuků osmdesátkových hitů Michala Davida, šlágru Ne, pětku ne a dalších písní z té doby, které zde patrně mají dotvářet atmosféru bývalého Zlatého kříže, jsme se pustili do konzumace.

Zkouška chlebíčků

Začali jsem hermelínovým chlebíčkem, který nás potěšil jemnou pomazánkou plnou vajíčka a plátky sýra navrch. Chutnal skvěle! Pokračovali jsme chlebíčkem tradičním, na němž stojí za zmínku výborně dochucený bramborový salát bez hrášku. 

Chlebíček Henry je na snězení bez úhony, kvůli množství náplně, asi nejproblematičtější. Kdo má rád typický majonézový přeliv, bude zde ochuzen, což je škoda. Alespoň my jsme "majonézová očekávání" měli. 

Náladu jsme si tak vylepšili roastbeefovým klenotem za 79 korun. Na vece, která je dostatečně velká u všech chlebíčků, se pod plátky masa nacházela křenová pomazánka, připomínající pomazánkové máslo. K tomu plátky roastbeefu, nakládaná červená cibule, malé sladkokyselé cibulky i hrubozrnná hořčice dotvořily skvělý chuťový dojem.

Po příjemném zážitku z chlebíčků jsme byli zvědaví, jak na nás zapůsobí zdejší cukráři. Pistáciový věneček za necelou stokorunu se evidentně chce svézt na vlně dubajské čokolády a sází na současnou oblibu pistácií. Dezert byl podle nás však přeslazený a tak jej neceníme moc vysoko. Stejně jako lahvičku Mirindy za 69 Kč za 250 ml.

Závěrem upřímnost

Suma sumárum, nový Zlatý kříž je jiný, ne však horší nebo lepší. Evidentně si uvědomuje, že musí jít s dobou, ale dělá to tak napůl. Je jasné, že se teprve rozjíždí a některé věci se budou „ladit“ za provozu, ale odkaz staré „lahůdkárny“ trochu chybí. Umělé vytváření nostalgie hudbou hitmakerů z let dávno minulých nefunguje, protože moc nekoresponduje se zbrusu novým interiérem.

Je zřejmé, že zákazníkem, kterých zatím není moc, bude našinec, protože chlebíček není cizinci vyhledávanou komoditou, ale i na něj se dá „zaútočit“ jinak. Třeba cenou, což majitelé Zlatého kříže pochopili velmi dobře. Návštěvu rozhodně doporučujeme, ale radíme, pokud jste původním provozovnu znali, zapomeňte na ni a užijte si nový, odlišný zážitek. 

Jak to vypadá v novém Zlatém Kříži zjistíte v naší fotogalerii:

Náš tip: Skvělé chlebíčky s majonézovým přelivem si můžete připravit podle našeho video receptu.

Recepty k tomuto článku