Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu | Přejít k vyhledávání

Kysané zelí je báječná pochoutka, pokud se povede. Jeho příprava není složitá, podstatné je dodržet osvědčený postup a nic nezanedbat. Začátečníkům se ale někdy stává, že něco důležitého zanedbají a zelí pak nemá tu správnou chuť. Místo kvašení se zelí kazí. Poradíme, jak poznat, že je v něčem chyba.

Kysané zelí obvykle připravujeme v sudu zeláku, přímo určeném pro kvašení. Druhou variantou, která se také často používá, je příprava zelí v menších sklenicích. Na správný postup přípravy zelí do sudu se podívejte v úvodním videu. Při přípravě zelí je důležité dodržet správné množství soli – chybou je, když je soli moc i málo. Podstatné je také správné a důkladné pěchování. Mezi vrstvami zelí nesmí zůstat vzduchové bubliny.

Správně vykvašené zelí má typickou vůni i vzhled. Pokud něco z toho postrádá, zřejmě kvašení neproběhlo správně. 

  • Chybí typická vůně. Naopak je zelí cítit zatuchle a vůně neláká k ochutnávání. 
  • Konzistence zelí je neobvyklá, zelí může být rozbředlé, změklé nebo na povrchu slizké. Postrádá svěžest a křupavost. 
  • Objevuje se zvláštní barevnost, která často souvisí s šířením plísní. Mohou se objevit tmavé tečky nebo šedé skvrny. Takové zelí je k jídlu nevhodné.
  • Také šťáva na zelí má divný zápach, případně je zakalená. To také není v pořádku. 

Pokud zelí vykazuje některé známky plísně a kažení, nehodí se k jídlu. Často ke kažení dochází, když není zelí dobře zakryté nálevem a nedodržujeme při manipulaci s ním hygienické zacházení.

Bílý povlak na zelí

Na zelí se může objevit bílý povlak, kterému se říká křís. Je tvořen z kvasinek. Je nutné ho ze zelí odstraňovat, jeho přítomnost není žádoucí. Přesto se nejedná o plíseň, která by znamenala nutnost zelí vyhodit. Více se o bílém povlaku dočtete v následujícím článku:

Povedené kysané zelí je základem a součástí mnoha skvělých jídel. 

Komentáře

Další tipy a triky

]